Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bledule jarní v Rakoveckém údolí

25. 3. 2011

Zatímco sněženka podsněžník je u nás doma, druhá nejznámější jarní kytička bledule jarní je v Karpatech cizinkou. Pokud na ni člověk narazí, jedná se o zplanělý pozůstatek někdejší ozdoby venkovské zahrádky. Což mi způsobuje značné potíže. Každoročně se vypravuji podívat na nějakou zajímavou lokalitu s jejím výskytem. A než se vyhrabu, odkvetou. Letos se konečně zadařilo. Patně nejlepším místem na šmírování těchto zelinek je Rakovecké údolí. Co by šutrem dohodil od Račic-Pístovic. A ty je možno nalézt nedaleko Vyškova. Výskyt je tak významný, že i v televizi se přBledule jarníed několika lety objevila reportáž. Asi se ten den nekonalo mnoho nehod. Druhým významným místem je Selský potok u Cotkytle. To je nedaleko Šumperku. Vy jste to nevěděli? Letmá zmínka se občas objeví i v turistických průvodcích. Velmi letmá. Snad budou i jiná místa. Možná i bližší. Však nejsem rostlinozpytec. A tyhle mi byly doporučeny nejedním botanikem. Držím se tedy rad zkušených a jel jsem do Rakoveckého údolí. Je prvohorního stáří. Objevuje se zde značné množství zkamenělých otisků kapradin. A plžů. A jiných hajzlíků. Jsou zde skalní útvary (tzv. daleké skály). Úžasné pohledy skýtá meandrující potok Rakovec. A kromě toho je to blíž. Stačí přefunět Troják s Tesákem a jedu prakticky po rovině. Jen se pak nemohu těšit, kterak si cestou z kopce odpočinu. Nic není dokonalé. Bystřici, Holešov, Hulín, Kroměříž a Vyškov jsem jen profrčel. To známe. Jenom nakouknu a půl dne je pryč. Z Vyškova poté přes Drnovice a Pístovice do Račic. Kdo by se chtěl podívat, má poslední možnost. Dle slov pravidelných návštěvníků. Možná ještě do konce března. Ve srovnání se Sedlnicemi je tady pěkný šrumec. Každou chvíli potkával jsem nějakého obdivovatele jarní květeny. Mnohdy s hůlkami na nordic walking. Na jihu se dostávají nějak do módy. A kterak na místo? Z Račic po červené. Za chvíli se na ni napojuje naučná stezka. Pokud vám politické či náboženské přesvědčené neznemožňuje jíti po této v protisměru, klidně pokračujte po značce turistické. Z Račic je to k bledulkám cca 7 km. Neměřil jsem to. Pane tam s tím kolem neprojedete. Nebojte, paní, my už toho zvládli. Nezvládli. Půlka cesty zabaněná. Kolečko tedy zůstalo opřeno o skalku. Já se klidně brodit můžu. Kdybych móóóc chtěl, tak se tam nějak dokodrcáme. Ani jsem nevěřil, že by tam těch bledulek vskutku mohlo růst tolik. Kvanta a kvanta. Jen se mezi nimi zapovídá procházet. Což by mi ani tak moc nevadilo. Ale rostou vskutku na dosti podmáčených místech. Pěkně to tam čvachtá.  „Kdo to tu tak rozkurvil? To vy?“ Stařenka jak z pohádky a ona je tak hrubá! A za ní se jich řítí celé hejno! A v rukou mají hole! Patně si mne zmýlily s lesníkem. Či nějakým ochranářem. Budu muset ten khaki oděv vyměnit. Jinak bych s takovou mohl přijít k úrazu. „Tady byla jenom takové uzoulinká pěšinka mezi bledulemi! A teď to staví dálnici nebo co! Když jsem vloni utrhla jednu zlomenou, tak mě buzerovali a teď tohle? Nemáte s tím nic společného?“ Legitimoval jsem se, upozornil je na bagristu na protějším břehu Rakoveckého potoka a vyklidil bitevní pole. Nebylo mi zapotřebí vidět babičky stavějíc pontonový most. Doufám, že ho pěkně zkřesaly. Druhá polovina naučné stezky vracející se do Račic není nic moc. Aspoň v tomto období. Na podzim to bude patrně naopak. Ale je vhodnější pro bicyklisty. Nesrovnatelně. Chcete-li tedy na bledulky pěšky dovede vás tam z Račic červená značka. Jste-li na kole, jděte též po červené, jakmile však narazíte na 10. panel NS, obraťte se doprava. Vede tam šipka. Stezka je mimořádně dobře značená. Neztratíte se. Nebo možno z Račic pokračovat dále po silnici směr Ruprechtov. Za obcí bude na levé straně nejprve rybníček a po několika stovkách metrů, spatříte parkoviště s cedulí Přírodního parku Rakovecké údolí. Polňačka kolem něj vedoucí vás zavede až k bledulkám. Ani já bych se neztratil. Milovníci prehistorie nechť neminou druhé zastavení NS. Najdete na něm informace o jednom z nejvýznamnějších laténských hradisek na Moravě o Černovu. Mnoho napsáno tam není. Ale aspoň zjistíte, který z těch kopců to je a můžete se naň kouknout. Já to již nestíhal. Upřednostnil jsem zámek v Račicích. Patří k našim nejzajímavějším. Před mnoha a mnoha lety i k nejhezčím. Původně se jednalo o gotický hrad. Několikrát zničený a znovu obnovený. Koncem 16. století upraven v renesanční zámek. A o 300 let později ještě empírově. Ční na kopci nad obcí a působí vskutku monumentálně. Na první pohled je patrný středověký hradní základ. Kolem park ve stylu anglickém. Takové divočiny mám rád. Podíváte-li se řádně, vidíte i původní středověkou zástavbu kolem hradu. Ovšem domečky tyto jsou již ve značném stadiu rozkladu. Podle cedule zde byl umístěn v roce 1938 generální štáb československé armády. A od té doby chátrá. Armáda to s obranou sic moc nepřehnala, ale památky jí svěřené zplundrovala dokonale. Na samotný zámek se však nekouknete. Je tam škola, děcák a ještě něco. Jo, učiliště. Prošel jsem se aspoň po nádvoří. Patrně ilegálně, však nikdo mně nevyhodil. Býti politikem, napíšu, kterak jsou zdejší děti šťastné, mohouc se učit v takovém prostředí. Takto je mi jasné, že zdejší děti by byly úplně nejšťastnější, kdyby celý areál gruntu vyhořel. Chtělo by to jen trochu údržby. Jinak se vskutku jedná o jeden z nejkrásnějších zámků u nás. Tak se tam zkuste taky vloupat. Brána byla otevřená a cedulku se zákazem vstupu jsem neviděl. A kdyby ji tam náhodou někdo do té doby umístil, nějak se z toho vykecáte.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA