Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý)

23. 12. 2013

 

Onehdá šmírovali jsme hořečky. Je čas podívati se též na jejich bratrance hořce. V České republice roste v současnosti 8 druhů a se všemi je možno setkati se na Moravě. Ač ne všechny jsou zde původní. Hořce jsou atraktivní kytičky. Atraktivní kytičky mají tendenci se stěhovat na soukromé zahrádky. Na soukromých zahrádkách buď (v naprosté většině případů) zhynou či se z nich rozšíří do okolí. Které tedy hořce je možno potkati ve vlasti české, moravské a slezské?

Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis) A1

Hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) C3

Hořec křížatý pravý (Gentiana cruciata subsp. cruciata) C2b

Hořec žlutý pravý (Gentiana lutea subsp. lutea)

Hořec panonský (Gentiana pannonica) C2r

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) C2t

Hořec tečkovaný (Gentiana punctata) C1r

Hořec jarní pravý (Gentiana verna subsp. verna) C1t

K těmto dovolil bych si připojit:

Hořec Clusiův (Gentiana clusii) VU

Hořec Clusiův u nás, pravda, neroste. Však pro nás Valachy je nesrovnatelně jednodušší přelézti pásmo hor hraničních, než cápat někam do Jeseníků. Překročíme-li hvozd hraniční, na hořec tento narazíme poměrně běžně. A pro vyčerpávající doplnění, na Slovensku je možno se setkat ještě s dalšími zástupci hořců, za těmi se však musíme blonckat až do Tater:

Hořec chladnomilný (Gentiana frigida) LR:nt

Hořec sněžný (Gentiana nivalis) VU

A pro naprostou úplnost, hořec Clusiův a sněžný je u našich bratov považován za zranitelný, hořec chladnomilný za potenciálně ohrožený Slováci mají trochu jiné označení. K tomu se možno vrátiti později.

Z uvedeného přehledu patrno je, že všechny hořce jsou nějakým způsobem ohroženy. Jedinou výjimku tvoří hořec žlutý pravý. Neznačí to, že by se jednalo o zcela běžnou zelinku. Hořců žlutých je jich u nás méně než pověstného šafránu a úspěšně rozmnožující se populace lze spočítati na prstech jedné ruky. Má však smůlu. Není původní. Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý)

Hořec bezlodyžný se nám podařilo již vymlátit. Probíhá však snaha o jeho reintrodukci do Bílých Karpat. Kam? Neznámo mi. Úspěšně-li? Neznámo mi. Pro jistotu jej však v přehledu uvádím.

Hořce na tom nejsou tak mizerně jako hořečky. Hořce máme jak kriticky ohrožené, tak i poměrně běžné. Nejběžnější z nejběžnějších je hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). S hořcem tolitovitým je možno se setkati prakticky na celém území republiky. Nevděčíme za to přírodě, ale našim milým zahrádkářům. Hořec tolitovitý je hezká kytička. Původně bydlel pouze v Krkonoších a přilehlých Jizerských horách, na Moravě pak v Beskydech a Javornících. V obou areálech výskytu je relativně běžnou zelinkou. V Červeném seznamu sic povýšil z kategorie C4 (v roce 2000) do kategorie C3 (v roce 2012), však poprvé na těchto stránkách netřeba se prodírati mlázím, zapadávati do bažin, rozbíjet si čuňu na suťových svazích, bychom objevili jednoho malého, téměř odkvetlého, mrzáčka. Kdo chce spatřit desítky, ne-li stovky těchto rostli může si poklidně šmárovat po turistických značkách a koukat kolem sebe. Kdo projde se v srpnu (ideálně kolem poloviny měsíce) z po červené značce z Pusteven do Čeladné, nabude pocit, že v těch pitomých Beskydech snad ani nic jiného nekvete. Kdo pojede po horské silnici z Čeladné, kol říčky Čeladenky, na Podolánky, k chatě snad Srdce Beskyd zvané, nemusí ni vylézat z auta. Vsacanům postačí udělat si během víkendového špacíru na Cáb drobnou zacházku a na opět červené značce směřující do Valašské Bystřice jich objeví desítky. Udělá-li krok mimo značku a okolí trochu prozkoumá, stovky.

Rostliny dělíme na vzácné a běžné. Nalézti rostlinu vzácnou není zas tak těžké. Chce-li milec přírody spatřiti jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), sbalí si na přelomu května a června baťůžek a vyrazí směr Velké Karlovice. Zde v údolí Tisňavy několik desítek těchto kriticky ohrožených květinek nalezne. Údolí Tisňavy je velké. Jednokvítek malinký. I v době květu poměrně nenápadný. Mimo kvetení téměř neobjevitelný. Milec přírody chodí údolím sem a tam. V polovině června, zklamán, vrací se domů. Jsem to ale hlupák. Stačilo se podívat do literatury a zjistit vhodný biotop. Milec přírody v příštím roce opět vyráží. Oblast pátrání zúžila se na pár desítek hektarů. Najít na pár desítkách hektarů plochu 1m2, na níž jednokvítek roste, ukáže se nemožným. Začne se pídit po doplňujících informacích. Stačí zajít od lesa po pěšince vedoucí kol bílého baráku po pravé straně údolí. Bílých baráků je zde asi dvacet. Milci přírody zbělají vlasy, než onoho hajzlíka konečně spatří. Pak jsou zde rostliny běžné. Hořec tolitovitý. Nenalézt v srpnu v Beskydech či Javornících hořec tolitovitý dokáže jen duševně chabý slepec. Hořec tolitovitý je zde zcela obvyklým zjevem. Milec přírody na obvyklé zjevy obvykle rád zapomíná. V téže době přec kvete tolik vzácných zelinek. Život lidský snad ni nestačí k jejich spatření. I milec přírody, tak nějak v polovině září vytáhne si notýsek se seznamem květinek dosud nespatřených. S jekem vyrazí na Kněhyni. Hořce tolitovité jsou, jako každým rokem, již prakticky odkvetlé. Vzpomene-li si náhodou v daném termínu na hořce tolitovité, prší. Milci přírody zbělají vlasy, než onoho hajzlíka konečně spatří. Nu což, dávám si socialistický závazek, že v příštím roce nebudu vymýšlet ptákoviny a v polovině srpna povalím směr Pustevny...

A neb opět se zde o těchto krásných a atraktivních rostlinách zájemce mnohé nedozvěděl, podívejmež se na možnou studijní literaturu.

Naprosto základní informace je možno získat z materiálu Ministerstva životního prostředí ČR:

Mezinárodní rok biodiverzity - „Pro pestrou přírodu, pro budoucnost“. Informační list č.13/2010.

Znalec se zde mnoho nedozví. Ba dokonce se zde nedozví mnoho byť jen lehoulince poučený neznalec. Lépe řečeno nedozví se zde zcela nic nového. Snad je lépe nalistovati si příslušnou stránku na BOTANY. Ni jsem zde tento materiálek nechtěl uvádět. Krom hořce tolitovitého je zde však popsán i datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Neb sám poznám s jistou pravděpodobností vlašťovičku od krůty, vše zde napsané, bylo pro mne novinkou. A to dokonce bydlí i ve Vsetínských vrších. To jsou mi věci. Tak snad ni zde podané informace o hořci tolitovitém nebudou zas tak triviální. Začínám býti poněkud deformován.

Když zmínil jsem BOTANY, nechť tam zájemce nakoukne i na docela solidně ukrytý článek:

Copak je to za rostlinu? Barevné proměny květů hořce tolitovitého.

Škoda, že odkaz na něj není uveden přímo u stati věnované této rostlině. Takto je objevitelný jen a pouze náhodně.

Chce-li se někomu louskat jazyk kapitalistický a poučit se o situaci v polských Beskydech má možnost:

Swiderski, A. (2004): Occurrence of diverse flower forms of Gentiana asclepiadea L. in natural habitats in the Beskidy mountains in Poland.

Na téma rozšíření hořce tolitovitého v Beskydech objevily se v posledních letech dvě diplomové práce:

Vybral, P. (2012): Geografický výzkum areálu hořce tolitovitého v Radhoštské hornatině.

Šmejkalová, A. (2009): Geografický průzkum areálu rozšíření hořce tolitovitého v SZ části Beskyd.

Kdo bude ony diplomky studovat, nechť nezapomene stáhouti si i přílohu prvné z nich. Je v ní přehledná mapka výskytu. Chybou je, že obě se věnují prakticky stejnému území.

Jako doplněk je možno uvésti:

Frühbauerová, O., Sedláčková, M., Otáhal, I. (2007): Doteky přírody – geologie, botanika, zoologie. Katalog k expozici. Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Co se zde dozvíme o hořci tolitovitém? Nic. Však velmi příjemnou a nenásilnou formou jsou zde popsány přírodní poměry v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Pokud by se někdo přec jen vypravil do Beskyd pošmírovat zdejší hořce, nechť může se předem aspoň zběžně seznámit se zdejším krajem. Škoda, že podobných materiálků není na internetu ke stažení více. Člověk zpravidla až po návratu z cesty přes půl republiky zjistí, kterak za zadkem měl nejbohatší lokalitu mochny chlumní a stačilo na té druhé odbočce zahnout doleva a po dvaceti metrech vrazil by čumákem do skály...

Kterak z předchozího textu plyne, mnoho kbrázků k dispozici není. Kdo však přesto chce, může se na nějaký kouknouti zde. Hlavně však v galerii této jsou další zelinky podzimní...