Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ladoňky (Scilla) aneb jak na určování

28. 3. 2013

 

Rostliny jsou problémové organismy. Možno je rozdělit na druhy vzácné či ohrožené a ty zcela běžné. Ošklivou vlastnost státi se druhem běžným mají obvykle ty, jež vidíme nejméně rádi. Kdo prodíral se v létě po naučné stezce Koménka porostem kopřivy dvoudomé zvící člověka, ví o tom své. Vzácné a ohrožené pak mají nepěkný zvyk vyScilla kladnii (ladoňka karpatská) v PP U Vaňkůmírat. Nevoní jim ni socialistické intenzivní hospodaření ni kapitalistické intenzivní nehospodaření. V místech, kde situace je stabilizovaná, vkládá se do hry botanik. Ve srovnání s ostatními faktory přistupuje botanik k práci zodpovědně, druh obvykle nezmasakruje, jen z něj udělá nějaký jiný. Kytička si klidně roste a na své latinské jméno se může vyprdnout. Však laický zájemce má smůlu. Pěkný zmatek je v ladoňkách. Roku 2009 přichází doc. Trávníček s novým pojetím rodu. Většina internetových stránek tuto skutečnost zaregistrovala. Některé ne. Některé vytvářejí specifické směsice starého a nového. A kterak je možno tyto od sebe rozlišit, neuvádí zhola nikdo. Uvádí-li, je determinace dle onoho návodu značně problematická. Květ jež zvěčnili jste při blonckání se po PR Doubek dle ní neurčíte zcela jistě. Jak to tedy s těmi scilkami je?

U nás jest možno naleznout 8 původních taxonů:

 Ladoňka karpatská (Scilla kladnii)

 Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis)

 Ladoňka dvoulistá pravá česká (Scilla bifolia subsp. bifolia var. bohemica)

 Ladoňka dvoulistá pravá rakouská (Scilla bifolia subsp. bifolia var. drunensis)

 Ladoňka dvoulistá Špetova pravá (Scilla bifolia subsp. spetana var. spetana)

Ladoňka dvoulistá Špetova velkomoravská (Scilla bifolia subsp. spetana var. magnomoravica)

Ladoňka dvoulistá chlumní (Scilla bifolia subsp. buekkensis)

Ladoňka dvoulistá vzácná (Scilla bifolia subsp. rara)

Kdo, byť jen letmo, nahlédne na soupis tento, pochopí, proč ve scilkách je takový bugr. Mimochodem - scilkách. Scila je slovenský název ladoňky. Bratia se s tím moc nepárali a poslovenčili jméno latinské. Zdrobnělina od scily je scilka. Název tento se mi zamlouvá více. Nemusím hledat háček nad písmeno „n“. Kdo zorientuje se v taxonomii, ve všech těch druzích, poddruzích a variantách, marně bádá kterak je od sebe rozlišit. Těžko. Ladoňky se na sebe podobají jako vejce vejci. Pro běžného zcela laického zájemce problém neřešitelný. Netřeba se tím trápit. Jednotlivé scilky od sebe vskutku rozpozná snad jen doc. Trávníček. A to mnohdy ne dle jednotlivých květů, celou populaci k určení potřebuje. Určité poznávací znaky tu jsou. Jen je třeba mít kvítka tato v oku. Kdo je nastudována nemá, nemusí zoufat. Semena ladoněk jsou distribuována mravenci. Takový brablenec je tvor přičinlivý. Všichni známe Ferdu. Nemožno po něm však chtíti, by sebral si uzlíček, nacpal do něj semínko scilky a vyrazil na čundr napříč Bílými Karpaty. Ladoňky vytvářejí poměrně izolované populace. Netřeba tedy přeměřovat okvětní lístky a počítat květy. Stačí se podívat na mapu. Jako vždy zdůrazňuji, že jedná se o návod pro běžného milce přírody, jež na jarní toulce po Terezském údolí narazí na krásnou modrou květinu a chtěl by ji určit co nejpřesněji. Vážnější zájemce je možno odkázati na článek: Trávníček B., Duchoslav M., Šarhanová P., Šafářová L. 2009: Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 94, str. 157–205. Volně dostupný je i v PDF formátu na internetu. Jak název napovídá, je psán jazykem kapitalistickým. Obsahuje však dostatečně obsáhlý souhrn v češtině. Anglicky pak detailní popisy jednotlivých scilek, včetně perfektního vyobrazení a lokalizace jednotlivých taxonů. Co více je možno si přáti. Toto upozornění nechť je též považováno za citaci. Lépe než doc. Trávníček s kolektivem bych geograficky zařadit jednotlivé ladoňky nedokázal. Vrhněmež se tedy na určování:

Ladoňka dvoulistá vzácná (Scilla bifolia subsp. rara) roste jen na jediné lokalitě – Suchohrdly u Znojma, les Purkrábka.

Ladoňka dvoulistá Špetova velkomoravská (Scilla bifolia subsp. spetana var. magnomoravica) taktéž známá jen z jednoho místa. Les Skařiny u Mikulčic, nedaleko velkomoravského hradiska.

Ladoňka dvoulistá pravá česká (Scilla bifolia subsp. bifolia var. bohemica) se u nás se nevyskytuje vůbec. Kdo chce ji shlédnout, musí do Čech. Přesněji řečeno do okolí Kolína. Např. k osadě Lanžov u Kobylnice.

Ladoňka dvoulistá chlumní (Scilla bifolia subsp. buekkensis) pak vegetuje na čtyřech či pěti lokalitách v okolí Hluku a Vlčnova. Přesněji v ose Hluk – Vlčnov – Veletiny – Drslavice. Patrně i do katastru Kunovic zasahuje. Lokalitou nejznámější je PR Vlčnovský háj.

Ladoňka karpatská (Scilla kladnii) objevuje se více na sever, v Pobečví, mezi Vsetínem a Přerovem. Plus něco míst v trojúhelníku tvořeném Bečvou, Moravou a Kroměřížem. Známým místem jest PP U Vaňků na Vsetínsku.

Ladoňku dvoulistou pravou rakouskou (Scilla bifolia subsp. bifolia var. drunensis) je možno nalézti na dvou poměrně vzdálených enklávách. Jižní rozkládá se mezi Třebíčí, Moravským Krumlovem a Moravskými Bránicemi. Severní pak na Prostějovsku mezi Laškovem, Kostelcem na Hané a Náměští na Hané. Možno očumovati ji např. ve výše zmiňované PR Terezské údolí.

Ladoňka dvoulistá Špetova pravá (Scilla bifolia subsp. spetana var. spetana) na dolním toku Moravy hlavně u města Lanžhot a též u Troubek a Roštína na Kroměřížsku.

Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) pak na ostatních místech. Zejména dolní Podyjí mezi Břeclaví a obcí Ivaň, jih Bílých Karpat, obec Višňové na Znojemsku, Blazice u Bystřice pod Hostýnem a u Šternberka. A v Čechách.

Jak patrno je z předešlého přehledu, ni největší botanický elév, navrátivší se z víkendového výletu jarní přírodou, nemusí si zoufat. Nemohouc dle obrázků a návodů na internetu či v literatuře determinovat ladoňku zvěčněnou na snímku, nechť pohlédne na mapu. Jednotlivé areály výskytu se nikterak neprolínají. Jedinou potížistkou je naše nejrozšířenější scilka vídeňská. Zejména v oblasti soutoku Moravy s Dyjí. Zde stačí si zapamatovat, že tato má nápadně červený stonek a dolní část listů. I jiné mohou být řekněme hnědočervené. Vídeňačka je však vskutku červená...

Kdo chtěl by se podívati na další obrázky, může kliknout zde. Oproti původnímu záměru je zde jen ladoňka karpatská, vloni v PP U Vaňků fotografovaná. O tomto čase. Snímky ostatních taxonů se na Rajčeti (snad) letos také objeví...

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA