Jdi na obsah Jdi na menu
 


PP Stříbrník

PP StříbrníkGalovské lúky mají vratičku měsíční a prstnatec bezový. PP Stříbrník u obce Hovězí pak střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) a prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii). Vratička otevírá poklady a je možno ji tedy považovat za bylinku užitečnou. Střevíčník neotvírá nic a o jeho užitečnosti se tedy mohou vést spory. Je-li vratička užitečná, může si dovolit být nenápadná. Střevíčníku by něco takového nemohlo projít. I stal se tedy naší největší a nejnápadnější orchidejí. Opatření se ukázalo jako neúčinné. Ani jej jsem letos neobjevil. Na několik pokusů. Maje zranění, jež mi nedovolovalo obeplouvat Grónsko na kře ledové či hledat chrámy starých Aztéků, jal jsem se pátrati alespoň po této raritě. Pán z domu jehož jsem se první den ptal na cestu se pravidelně chytal za hlavu, doporučoval mi sbírat spíše hřiby a jednou mu upadlo vejce. Naštěstí vařené. Újmu neutrpěl a mohl se dále veselit. Kdyby ještě zvěděl, že záhy nalezl jsem ještě jednu přístupovou cestu ke Stříbrníku, kterou využíval jsem v sudých pokusech, jistě by ve veselém rozmaru smíchy roztřískal i kurník. Druhou Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii (prstnatec Fuchsův pravý)významnou orchidejí je zde prstnatec Fuchsův pravý. V ideálních letech jich zde má růst až 4.000 kusů. Vlastně jedinců. Když se teď vyjadřuji odborně. Čemuž se dá věřit. Patrně byl letos ideální rok. Na prstnatce, jahody a mravence. Zdali se tak zdaří i víno je ve hvězdách. Prstnatec Fuchsův pravý je velmi variabilní. Některé variety vypadají úplně stejně jako jiné prstnatce. Což způsobuje chmury na tvářích odborníků a působí radost nám, trochu poučenějším, neznalcům. Netřeba jezdit do Sprostého Jeseníku podívat se na vzácnou subsp. Psychrophila (tj. chladnomilný). I botanikové jej určují jen dle nadmořské výšky. Naše jsou úplně stejné a rostou hned za dědinou. My patrioti se pak naopak můžeme chlubit objevením subsp. Soóana (Soóův). Květy má bílé s nachovou kresbou. Stejně jako světlejší variety našeho známého prstnatce Fuchsova pravého. Listy jsou vždy intenzivně skvrnité. Jinak jest zde možno nalézt téměř všechny vstavače v našich horách se vyskytující. Ostatně se možno zde podívat na obrázky. Nevešla se mi do nich lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Byl to již celkem archivní exemplář. Další velevýznamnou rostlinou, jež je možno v PP Stříbrník objevit je Fragaria vesca. Rostou zde vskutku stovky ba tisíce jedinců. Vskutku je velmi moudré používat termíny vědecké. Napsat jahoda lesní, jistě byste mi sem vtrhli a všechny sežrali! Jeden člověk to nezvládne. I cikánské rodinka by zde měla co dělat. Sám jsem jich zde musel nechat požehnaně. Ale již vskutku nebylo možno dále plody přírody požívat. Nebylo času ni místa v břuchu. Takhle jsem se lesníma jahůdkama přežral naposledy v Norsku. Snad to teda nebyl ten pazgřivec řepíček řepíkovitý. A i kdyby. Doteď jsem se nepokáknul. Asi se sem ještě budu muset vrátit. A pán konečně omdlí do ředkviček.

Jak se sem tedy dostat? Nejprve jest nutno nalézt obec Hovězí. Dát si zmrzlinu ve stánku kousek od nádraží. Je-li horko, možno spořádat i dvě. Minule byla jahodová. Po několika kilech lesních jahůdek jsem neměl chuť. Paní vyběhla a soucitně se tázala, zdali nejsem churav. Další točenou pak mají v obchodě. Třeba zazvonit a chvíli počkat. Taky dobrá. A pak proti proudu Hořanského potoka po žluté a modré. Směr Filka a Stříbrník (sedlo). Značky po chvíli opustíme a pokračuje se dále po silnici. Pořád po hlavní. Téměř úplně na konci mineme další obchod s potravinami (bude napravo) a dojdeme na rozcestí. Je zde zastávka a telefonní budka. Budku snad Telekom neodstraní. Zatávka je patrně poslední v Hovězí-Hořansku. Dál bus snad nejede. Zde se odbočí vlevo. A první polňačkou vpravo nahoru na kopec. A furt nahoru a nahoru, až spatříte značku přírodní památky. Kdo zabloudí, dojde jinam...  

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA