Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prstnatce aneb jak na určování

12. 6. 2012

 

Dactylorhiza majalis - prstnatec májovýPo jistém čase jsem opět zde. Kdo nyní očekává zkazky z putování po divokém Altaji, bude zklamán. Kdo domnívá se, že jsem z toho již vyrostl, však bude zklamán ještě více. Tentokráte však bloudil jsem po rodném Valašsku, hledaje a mapuje naše zástupce čeledi Orchidaceae, vstavačovité též česky zvané. Na Moravě a v moravském Slezsku kvete cca 55 druhů těchto zajímavých rostlinek, střevíčníkem pantoflíčkem počínaje a zcela nenápadným bradáčkem vejčitým konče. Proč cca? Občas se nám spěšně zdaří nějaký z druhů odeslat, v lepším případě na slovenskou stanu hor, v horším do středoevropských věčných lovišť. Či se k nám naopak některá z orchidejí zatoulá (kruštík pontický), případně se vyčlení další druh. Podrobněji vypíšu později. Stále kvetou, stále kvetou. Však neustále jsem tázán, kterak ty hajzlíky vlastně poznám. Tak pokusím se poraditi. Střevíčník pantoflíček patrně dokáže správně zařadit každý blbec. Pokud jej najde. Střevíčník pantoflíček je poměrně vzácný. Zmíněný bradáček vejčitý pozná také. Pokud jej najde. Bradáček vejčitý je poměrně nenápadná kytička. Ni největší romantik by v ní nehledal jednoho ze zástupce orchidejí. Romantik poučenější pohlédne na obrázek v knize či na internetu, zjistí si, kde má bradáček růsti, plazí se podrostem a nakonec jej přeci jen nalezne. Zaměnit jej není s čím. Vlastní vstavače též nepůsobí problém. Zájemce si vyfotografuje květ. Doma zanadává, neb obrázek je natolik rozmazán, že jakákoli determinace je nemožná. Je-li snímek aspoň průměrný, stačí pohlédnout na internet a dle obrázku jej bez potíží určí. Občas se objeví záhadní kříženci. Vstavač mužský znamenaný x vstavač bledý. To je pak průser. Ale nějak se uklepe. Přinejhorším mi obrázek pošle. Větší průšvih je s vlastním internetem. Publikovat zde může kdokoli. Kdo chce mít jistotu, pořídí si knížku Jatiová, M. - Šmiták, J.: Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku, 1996. Vstavače tedy máme za sebou. A nyní prstnatce. Prstnatci jsou problémoví hajzlíci. A to jich zde kvete celých sedm druhů a poddruhů.

Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)

Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

Prstnatec Fuchsův chladnomilný (Dactylorhiza fuchsii subsp. psychrophila)

Prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana)

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica)

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)

Jak tedy na určování? Připomínám, že se nejedná o návod pro odborníky. Botanik má na tuto problematiku co? Botanik má na tuto problematiku zkoušku. Poučenější laik a vážný zájemce má co? Má zkušenosti. Ostatně i profesionálové a vážní zájemci se zde velmi často mýlí. Laik u sebe nenosí šupléru, aby mohl přeměřovati pysky a kalkulačku k výpočtu složitých poměrů.

Za nejméně problematický je možno považovat Prstnatec Fuchsův chladnomilný.Dactylorhiza sambucina - prstnatec bezový Vyskytuje se jen na několika málo lokalitách v Jeseníkách (dle citované publikace na jednom místě). Pokud nejste kamzíci a nevíte kde jej přesně hledat, máte smůlu. Pokud jej, náhodou, při blonckání po horách objevíte a nemůžete provést rozbor DNA, plačte.

Snadno poznatelným je prstnatec bezový. Zde se vskutku stačí opět jen podívat na obrázek na internetu. Krom toho jsou zde i další dvě nápovědy. Je velice časný. Kvete od konce dubna do poloviny května. V době kdy odkvétá, ostatní teprve začínají vykukovat. A dále - obvykle se vedle sebe vyskytují jedinci barvy červené a žluté (či bílé - téměř vždy s mírně žlutavým nádechem).

Jakmile odkvétá prstnatec bezový, objeví se prstnatec májový. Velmi variabilní. A tím pádem snadno zaměnitelný. Zejména s prstnatcem pleťovým a Fuchsovým. Navíc se velmi ochotně kříží s ostatními. Nejsnáze odlišitelný je prstnatec pleťový. Má vždy listy beze skvrn. U dalších dvou se tato varianta také vyskytne. Ale většinou mají listy skvrnité. Najdete-li skupinu rostlin s čistě zelenými listy, máte vyhráno. V ostatních případech je třeba se podívat na listy ještě jednou. Prstnatec pleťový je má vždy nejširší u základny (u stonku) a směrem ke konci se již jen zužují. Ostatní dva je mají nejširší v polovině či nad polovinou délky. Žádný problém. A jak pak rozlišit prstnatec májový od Fuchsova? První nápovědou je samotný název. Prstnatec májový kvete v máji. Poslední týden v květnu většinou již odkvétá. Jeho Fuchsův kolega kvete od června. Plus mínus. S různými přesahy. Počasí posledních let dokáže zblbnout i statného meteorologa a ne tak malou něžnou květinku. Prstnatec májový si hoví na silně zamokřených místech. Luční prameniště a podobně. Boříte-li se při fotografování po kotníky v bahýnku, máte téměř jistotu. Neplatí po silných deštích. Může se však vyskytnout i v sušších polohách. Stejně tak se Fuchsův může zabydlet uprostřed močálu. Prstnatec májový má sytě filajové květy. Objevují se i světlejší varianty. Až bílé. Však ve srovnání s ostatními druhy velmi málo. Aspoň na Valachoch. Prstnatec Fuchsův má květy od bílé po sytě fialovou. Na jedné lokalitě se můžeme setkat s různými variantami a odstíny. A nakonec. Prstnatec Fuchsův má listy tvaru, řekněmež, listu vrbového. Krom toho nejspodnějšího či dvou nejspodnějších. Ty bývají kulatější. Až vejčitého tvaru. S tupou špičkou. Z toho plyne: běžnější prstnatce není zas takový problém určit. Jen je třeba se na ně podívat již na louce. A jak se pak pozná prstnatec Fuchsův pravý od Sóova, event., kterak určit prstnatec plamatý sedmihradský? Podle květů. A zde se, obávám, pestíkům a bliznám nebude možno uniknout. Takže, jako obvykle, někdy příště. Pokusím se je nafotit a vše si ukážeme na obrázcích… 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA