Šafrán bělokvětý u Lačnova
Píše se rok 1805 a císař Napoleon decimuje vojska protifrancouzské koalice. Poráží našeho císaře Františka II. a ruského cara Alexandra I. u Slavkova. Ještě netuší, že Evropa mu na volnost, rovnost a bratrství zvysoka kašle. Co bychom s takovýma ptákovinama dělali? Galové se projíždějí po našich krajích a neúspěšně se pokouší přemluvit Moravany, nechť se přidají k jejich spravedlivé věci. Marně… My se tak budeme učit francouzsky, abychom vyslechli přednášku o školských reformách. Spolu se senem z alpských oblastní, sloužícím coby krmivo pro koně se sem však dostávají semena šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). A díky němu se obec Lačnov opět dostala do celostátního vysílání televizí. Dokonce i Novy! Malá přestávka mezi krváky snad sledovanost nesníží. Roste zde největší populace této silně ohrožené rostlinky v republice. Jen na samotné PP Lačnov přes pět tisíc jedinců. V bezprostředním okolí jsou navíc další dvě PP – Sucháčkovy paseky a Smolinka. Nehledě k obrovskému množství rostlinek v mnoha zahradách a lukách kolem. Zdatnější se mohou podívati i na PP Podskaličí. Toto je však již poměrně vzdáleno. Jo, a PP jest zkratkou pro Přírodní památku. To jen tak pro ujasnění. Jednou jsem známé napsal: Jsem v PR. Pochopila chybně. Kdo však chce na Smolinku musí počítat se značně podmáčeným terénem. Letos zde výjimečně mnoho vody a bahýnka nebylo. Obvykle se taková situace řeší nákupem nepropustné obuvi, pečlivou impregnací a následným seškrabováním bahna. Já se raději hned na kopci nad Lačnovem zuju. Je to příjemné a neznám pohodlnější boty, než ty v batohu. Do Lačnova je možno se dostat mnohým způsobem. Nejlépe vlakem do Horního Lidče a odtud ten kousek dojít. Je to snad 3 či 4 km. Nejprve po žluté turistické značky. Kolem Lačnovských rybníků. Za nimi značka odbočuje. Kdo odbočí s ní, je hlúpý a zbytečně si zajde. Dostane se až na druhý konec dědiny. Navíc je to snad ta nejhorší a nejméně zajímavá alternativa. Vhodné je pokračovat po státní silnici. Zanedlouho objeví se obec Lačnov. A fotbalové hřiště po levé straně. Hřiště se objede (jakoby se člověk vracel po jeho druhé straně) a cestička vede až na Sucháčkovy paseky. Je i kratší varianta. Před obcí spatříte nalevo hnojiště. Vede k němu jezeďácká cestička od silnice. A po této se dostanete až na paseky. Pak se vrátíte, pokračujete do dědiny, najdete školku. Vedle ní je památkově chráněná chalupa č. 13. Díky ochraně v jistém stadiu rozkladu. Na její zahradě (volně přístupné brankou) je první větší lokalita. Letos však nic moc. Sem tam pár květinek. Od školky pak již vedou šipky až na PP Lačnov, jež začíná hned za ní. Netrefí jen duševně chabý slepec. Někdy to tam bývá jako na prvomájové demonstraci. I ve dnech pracovních. Kdo chce trochu klidu, přejde kopec a dostane se do údolí Smolinky. Tam je sic šafránů méně. Ale také tam téměř nikoho nepotkáte. Cesta je celkem intuitivní. Kdo má mapu nemůže minout. Vyzná-li se v ní. Procházka kolem meandrujícího potoka stojí za to. Až se pak budete vracet, projděte se řádně po této straně dědiny a zírejte do zahrad. Už jsem se tam stihl podívat dvakrát. V tomto roce. Jako obvykle jsem se na prvních dvou lokalitách ani moc nezdržel. Odloživ kolo u již zmíněného památkové chráněného domu, zdrhl jsem davu. V úterý byla jak na Sucháčkových pasekách, tak i za školkou školní exkurze. Nepočítaje v to další návštěvníky. Děti byly nadšené. Spíše však z odpadnuté matematiky. Vrátil jsem se tedy později. Lidí ještě přibylo. Hlavně za školkou. Tam byla letos vskutku největší koncentrace. Lokalitu navíc ohradili dřevěnými zábranami. Tak šafrány nejsou ni trochu pošmatlané. A ve středu na PP Lačnov dokonce televize. Točili pána v montérkách, jež zrovna vysvětloval problematiku krtků. Státi se TV hvězdou se mi nechce. U Smolinky střetl jsem se za oba dny se třemi lidmi. Jen těch kytiček tam letos vskutku nebylo tolik. Jen asi na dvou či třech místech se objevily větší plochy. Ale zmíněná neregulovaná meandrující Smolinka určitě stojí za podívání. A celkově je tamní krajina přímo fantastická. Taková pasekářská skorodivočina. Byť je patrno, že se zde v létě pase skot. Dle kravinců. V tomto čase naštěstí již vyschlých. Jistě se tam bude i žampionům dařiti. Zkoušeti to nebudu. Žampion nepoznám. Měl jsem v plánu se kouknout i na zmíněné PP Podskaličí. Dojdu do Smoliny, odtud snad povede nějaká polňačka do Mirošova. A pak již snad trefím. Nenašel jsem ni cestičku ve Smolině. Není divu. Nikdy jsem zde nezavítal. Mapu nemám zrovna podrobnou. A otázati se nebylo koho. Jen jednoho človíčka spatřil jsem. Ten mne vytrvale posílal po silnici na Klobúky. Po půl hodině vysvětlování, doporučil mi zahnout za Gajdošovým barákem doprava. Zjistiv, že nevím kterak vypadá Gajdošův barák, začal mne považovat za duševně chorého a prchnul. Nevadí. Kouknu se tam někdy příště. Však takový špacír kolem Lačnova je taky moc pěkný. Mít více času, zašel bych i na skály. Tam se ale taky co nejdřív zastavím…
Obrázky je možno opět nalézti na Rajčeti. Nejprve loňské: http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Safran_belokvety_u_Lacnova_2010-04-03/
Pak jsou tu nějaké ze středy: http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Safran_belokvety_u_Lacnova_2011-03-30/
A nakonec čtvrteční: http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Safran_belokvety_u_Lacnova_2011-03-31/