Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vstavač trojzubý (Orchis tridentata) aneb něco úvah nad devastací lokalit

31. 5. 2013
Vstavač trojzubý (Orchis tridentata) patří k našim nejohroženějším orchidejím. V Červeném seznamu do kategorie C1t jest řazen. Známe pouhých pět lokalit. Já znám pouhých pět lokalit. Nejznámější a největší NPR Strabišov-Oulehla u obce Lísky na Kroměřížsku. Méně známá PP U bílých hlin a PP U Strejčkova lomu mezi Grygovem a Krčmaní na Olomoucku. Zde údajně probíhá záchranný projekt na posílení jeho populace. Očividně neúspěšně. Letošní bilance – 2 jedinci U bílých hlin (z toho jeden pěkný mrzáčekVstavac trojzubý (Orchis tridentata)) a jeden, na první pohled tělesně postižený hajzlík, U Strejčkova lomu. Vyřezávání náletových dřevin je pěkná věc. Jen kdyby ti místní kolchozníci tolik nehnojili okolní pole. Lokalitu tuto as budeme za chvíli moci ze seznamu vyškrtnout. V roce 2004 byl znovuobjeven v PR Drahy v Bílých Karpatech. Pak PR Šévy u Bučovic na Vyškovsku. Místo mě neznámé. Nemožno býti všude. A nakonec Huslenky-Losový na Vsetínsku. Konečně se uznalo, že ti Valaši as nejsou takoví mamlasi a nepletou si jej s hlavinkou horskou. Letos šest kousků. Sic pidiaturních, trochu pokřivených, ale jsou zde. I s několika krásnými vstavači vojenskými.Huslenky nejsou zase tak úplně košer. Ale to nikomu říkat nemusíme.
Nejprofláklejším místem je, kterak již bylo zmíněno, NPR Strabišov-Oulehla u obce Lísky na Kroměřížsku. Každoročně možno je na internetu i při osobních setkáních setkat se srdcervoucími nářky nad vyšlapanými chodníčky od rostliny k rostlině a vyleženými ploškami před nimi. Rozhořčení navrhují natažení ostnatých drátů a postavení strážních věží s kulometnými hnízdy. Moji drazí brundibáři, škody zde bezesporu vznikají. Rázu však spíše estetického než skutečného. Sešlap tohoto typu rostlinám neškodí, mnohdy spíše prospívá. Ne vždy, ne všude, ne každé. Prošmajdá-li Hrubým Jeseníkem ročně pár set tisíc lidí, je zakázaný vstup do Velké kotliny pochopitelný. Pár set tisíc lidí = eroze. Prošlape-li si pár desítek (i kdyby stovek) zájemců cestičku k vstavači trojzubému, Olulehla se do Lísek nesesune. Návštěvnost je zde sezónní. Dva víkendy v roce. Něco jiného by bylo vytvoření permanentních pěšinek a na podklad vyválených ploch. Vstavače jsou organismy velmi citlivé. Ale zase to nejsou takové slečinky, by se v jejich přítomnosti nemohlo ni dýchat. Východní Morava jest zemí jim zaslíbenou. Zdejší orchidejové louky vznikly díky čemu? Díky extenzivní pastvě drobných přežvýkavců či skotu. V dobách minulých nikdo na nějaké kukačky ohled nebral. Do cca 80. let dostával ochranář amok, spatřivše kozu na chráněné louce. Pak zjistil, že na chráněné louce roste již jen šťovík. Nyní se praští přes kapsu a za přepasení gazdovi zaplatí. Ovečka je roztomilé zviřátko. Však 20 cm nad zemí se nevznáší. Praští-li sebou na zem, zvalchuje porost více než průměrný fotograf. Sesune-li se návštěvník citlivě na zem, napomáhá simulovat její pobyt. Doporučeno prostudovat fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti pastvin. Jen záhodno bylo by podívati se na internet, zjistit kterak vypadají další zde rostoucí ohrožené druhy a nepoválet zrovna tyto. Ideální by bylo jejich zobrazení na informačních cedulích.
Populace vstavačovitých jsou nejstabilnější a nejperspektivnější na místech nejprofláklejších. Zahraniční zkušenosti s ohrazováním lokalit jsou dosud spíše pochybné. Útlocitný návštěvník se tetelí blahem. Nikdo nešmajdá po kytičkách. Jen ti smradi malí naši péči příliš neoceňují. Oblasti, kde místní ochránci přírody sami prochodí pěšinky a před atraktivními rostlinami sami plošky pro fotografy vyrobí (tak by ni vzácného však nenápadného poškozeno nebylo), jsou na tom nepoměrně lépe. Budeme-li se chovati na známých lokalitách (viz. Galovské lúky, Malý Kosíř, Malhotky, Strabišov-Oulehla apod.) stejně jako dosud rostlinám neškodíme. Myslím tím rozumnou většinu. Někteří lidi jsou prostě lidi. Naštěstí jich ubývá. A na většinu lokalit se tihle cpát nebudou. Kdyby nic jiného – popularita místa vyvolává hrdost domorodců. Tak kde není střevíčník pantoflíček střevíčníkem pantoflíčkem ale „tú našú orchidejkú“, je vyhráno. Tam stébla trávy nebudou mít odpornou pachuť umělých hnojiv jako U bílých hlin. Družstevník by dostal v hospodě po tlamě. V davu čumilů těžko skryje se přičinlivý krteček s lopatičkou. Ze státu, kraje i obce se snadněji vydyndají prostředky na údržbu. Mnohdy sami domorodci rádi křovinořezu se chopí. Což za nějakou přišlápnutou kytičku stojí. Mimochodem, komu náhodou podaří se zlomiti vstaváčkovi stonek, nechť vyčká s oběšením se do příštího roku. Znemožnil mu sic namnožit se generativně, však přiměl jej k množení vegetativnímu. Následné jaro na jeho místě budou dva. Budou-li k tomu vhodné podmínky. Tím nechci nabádat k vytváření svatebních kytic ze vstavačů trojzubých. Pár tisíc semínek značí pár tisíc potenciálních nových rostlinek. Byť jen ryze hypoteticky.
Jest vskutku potěšitelné sledovat, kterak se za posledních 15 či 20 let změnil postoj k přírodnímu dědictví. V roce 1995 by si nikdo s ušlapanou trávou na Oulehle starosti nedělal. Však nářky a rozhořčení těch pravých ochránců přírody s velkým srdcem však malou (či žádnou) kvalifikací též nejsou tím pravým. Není tomu tak dávno, kdy vyslechl jsem učenou diskusi dvou, dle řeči vzdělaných, turistek. Jak může být někdo takový dobytek a vys... se přímo uprostřed lesa. Z hlediska estetického se mi též exkrement v bučině nelíbí. Však hovno lesu neuškodí. A těch živin, jež zde neznámý dárce zanechal. Pro životní prostředí učinil rozhodně lépe, než kdyby produkt svého metabolismu nacpal do igelitového pytlíku a po návratu do civilizace vhodil do odpadkového koše. Chápu rozhořčení dam, jimž kontakt s přírodou nejčastěji zprostředkovává městský park a jejichž jemnocit je tímto uražen. Však tajně doufám, že si nebudeme jednou muset do lesa nosit přenosné suché WC.
Je třeba méně se řídit srdcem a víc hlavou. Koktejl není odborné periodikum. 21. století též není odborné periodikum. Dokonce ni Blesk není odborné periodikum. České ložnice je odborné periodikum. Jen trochu jiného oboru. Preslia je odborné periodikum. Stejně jako Časopis Slezského muzea Opava nebo Acta Musei Moraviae. Preslia z roku 2003 je stále odborné periodikum. Jen nemusí být aktuální. Nejaktuálnější věci leží v šuplících na universitách, významných muzeí či akademii. Na témže místě je možno vyslechnout nejnovější drby o počtech chromozomů tzv. prstnatce karpatského. Nářky návštěvníků Lísek nad zdevastovanou lokalitou nejsou příspěvky v odborné diskusi. Byť by se jednalo o redaktora deníku Aha!
Pravidelnější čtenář jistě zpozorní. Není tomu tak dávno co posílal jsem fotografy do horoucích pekel. Člověk s fotoaparátem je opravdu zhoubou. Však ne v těchto případech. Hlízovec Loeselův je drobná nenápadná kytička. Říci neznalci, že jedná se o orchidej, odešle vás do blázince. Jediným úkolem hlízovce Loeselova je překážet při zvěčňování rosnatek. Ten pazmek se furt cpe do záběru. Možnosti jsou dvě. Najít si jinou masožravku. Nebo toho parchanta vyrvat ze země. Osvítí-li slunce krásně fialový šťavel kyselý na skále v PR Obřany vadí ve snímání nějaký zelený šmejd. Pryč s ním. Zelený šmejd je krtičník jarní. Silně ohrožený (C2r). Ale kdo to má vědět. Je tak ošklivý. A ten šťavel vypadal skvěle.
Co tím vším chtěl básník říci? Lokality jež jsou hojně navštěvovány prospívají více než ty lidmi i bohy zapomenuté. Hojně, však v rozumné míře. Neleží-li tato v blízkosti sídelních aglomerací a nestane se cílem davových víkendových výletů. To je však jiná kapitola. Další kapitolou jsou místa o nichž lid sic nemá ni ponětí, však tyto jsou nadále obhospodařována tradičním způsobem. Aboriginálové si své kukačky pošmajdají sami. Lid pohybující se v rojnici nevyšlape pěšinky a oko estétovo blahem se chvěje. Však rozdupe více kudlanek nábožných. Kdo spořádaně fotí z přístupové cesty, nevytváří nevkusné vyležené plochy. Ale též pupkem nerozdrtí kopřivy, pampelišky a kopretiny, jež dříve či později milý vstavač by zahltily. Viz celá řada nenavštěvovaných ZCHÚ. Jen je třeba se pod ten pupek podívat a neuhnízdit se na vratičce měsíční. Naše orchideje jsou květinky citlivé. Ne však přecitlivělé. Kvůli smrti souseda šťovíka jim však srdéčko nepukne...
Nu a kdo by se chtěl podívati na nějaké obrázky, může zde kliknouti. Zatím bez Lísek. Koukneme se kterak vypadá onen Strejčkův lom a záhadné místo Huslenky-Losový...

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA