Lomo, Holga, Vilia, Corina, ti druzí a GIMP podruhé
24. 1. 2012
Na tomto místě bych chtěl pogratulovat všem, jež přežili předchozí výklad. Někteří skončili u Chocholouška, jiní tam poslali mou osobu. Na to jsem zvyklý. Kterak tedy vyrobiti digitální lomofotky bez zcvoknutí? Možno je použít hromadné filtry. Existují pro všechny tři u nás nejpoužívanější editory. Jen krátce k těm negimpovským. V Photoshopu Elementárním je možno jej najít od verze 9. Jak funguje nemohu posoudit. Zoner umožňuje stáhnout si plugin. Anóbrž zásuvný model. Je to snadné. Najedete si na firemní stránky, objevíte místo, kde je možno si plugin získat. Kliknete na něj pravým tlačítkem myši a zvolíte Uložit jako. Zapamatujete si, kam jsem jej nacpali. Otevřete Zoner, kliknete na Settings (to je to zubaté kolečko) – Present Manager – Import. Najdete, kde v tom pitomém počítači, zmíněný plugin máte, vyberete jej a import potvrdíte. Máte-li, stejně jako já, Zoner Photo Studio 14 Free, máte smůlu. Importovat modul můžete, však je vám to prd platné.
A jsme zpět u Gimpu. Na nejednom webu můžete získat informaci: Stáhnete si plugin (ZDE) nainstalujete je a můžete pracovat. Za prvé. ZDE není žádný plugin, ale File not found. Zadruhé. Je-li tam přec jen něco uskladněno, nemáte tušení, kam jej vlastně narvat. Takže nejprve si do vyhledávače zadejte: elsamuko-lomo.scm. Zkoušel jsem, nalezeno bylo. Bez sebemenších problémů. V ideální případě si můžete stáhnouti též: elsamuko-lomo-batch.scm a elsamuko-curves. Poslední v zazipované podobě. Nejedná se o sprosťárny, ale křivky. Škoda. Tolik jsem se těšil... Nestáhnete-li si je, nic se neděje. Elsamuko-lomo.scm stačí. Soubory se pravým tlačítkem myši a Uložit jako. Kdo je poklepe tlačítkem levým, objeví zmatené písmenka a bude si stěžovat, kterak jej všichni kolem podvádějí. Pokud se pátrací akce nezdaří dejte vědět. Čistě teoreticky to ještě můžete zkusit na http://registry.gimp.org/node/7870. Však informace tato je s.r.o.
A nyní máte na počítači nějaký záhadný soubor s podezřelým názvem. Zůstane-li ve složce My Documents, nebude vám v budoucnu mnoho platný. Můžete jej rovnou smazat. Nebo použít klávesovou zkratku Ctrl+C (či Ctrl+X) a umístit jej do adresy: C:\Program Files\GIMP-2.0\share\gimp\2.0\scripts. Přičemž C:\Program Files jest místem, kam jsem si narval Gimp já. Vy jej můžete mít klidně na D: \Výroba povřísel\GIMP-2.0\... Faktická poznámka – z předcházejících řádků plyne, že Gimp již nainstalovaný mít musíte. Znám dosti expertů jež takový nepodstatný detail zcela pominou. A nyní již stačí jen Gimp spustit a začít pracovat.
Nejprve ořez. Nemusí tomu tak být. Ale kdo chce obrázky maximálně podobné těm, jež přivezl si v roce 1992 z dovolené ve Španělsku, měl by tak učinit. Formát jest nedílnou součástí fotografie. Obvyklá velikost snímků byla 9 x 13 cm. Připomínám. A zároveň se odvažuji domnívat, že netřeba se zmiňovati, kterak se ořezy dělají.
Pokud někdo nečetl předchozí příspěvek, ještě jednou upozorním: jest záhodno nyní zauvažovat, zdali by nebylo vhodné obrázek zmenšit. V průběhu operace značně nakyne. Archivní počítače mohou dostat mrtvici. Kdo pak chce fotku nacpat na web, posílat ji mailem či si nechat vyrobit zvětšeniny 9x13 cm, stejně to bude muset udělat. Jak bude obraz vypadat po zmenšení z 50MB na 50kB si dovedete představit.
A nyní již jen zvolíme Filtry – Světlo a stín – Lomo. Žádný problém. U dalších fotek pak postačí Filtry – Zopakovat „Lomo“ nebo ještě jednodušeji zmáčknout Ctrl+F. Objeví se dialogové okénko s přednastavenými hodnotami. Po dlouhém bádání usoudil jsem, že na nich není zapotřebí nic měnit. Tím nechci odradit od experimentování. Jen navíc zaškrtneme Black Vignetting a Radius zvětšíme na 125–135. Vinětace k těmto obrázkům patří. Ale nic se nemá přehánět. 125 volíme u snímků tmavších, kde by menší nebyla ni poznatelná, 135 pak u světlejších, kde příliš černi v rozích působí jako ťafka mezi oči. Budiž. Počítač šrotuje. Několik sekund. U počít
ačů z Národního technického muzea několik minut. Zejména nedal-li jejich majitel na mou dobrou radu týkající se zmenšení. A je hotovo. Skoro hotovo. Srovnáte-li si výplod své práce s těmi kvanty digilomografií na internetu, jistě zjistíte, že ty vaše jsou v mnoha případech jaksi méně barevné. Autor pluginu je člověk moudrý. A jistě aspoň jednou držel v ruce skutečnou předlohu. Barvami se sic nemá šetřit, však každý snímek nemusí připomínat bandu ožralých papoušků v amazonském pralese. Zejména u reportáže z pohřbu. Někdy je lépe méně než více. Zvlášť, když je možno vše manuálně doladit. Přesaturovaný snímek už nedá dohromady nikdo. GIMP skýtá vskutku obrovskou výhodu ve srovnání s jednoduchými editory. Ale třeba též s lomo pluginem v Zoneru. Nevyplivne jen hotový snímek, ale též uchová celou historii změn. Tak hurá do staré dobré ruční práce! Zmáčkneme Ctrl+L. Otevře se dialog vrstev. Pokud již nebyl otevřen. V dialogu vrstev nalezneme tu s názvem Process Copy. Klikneme na ni. Na náhled fotky – pro vrstvové panice. Vrstva se označí modře. A můžeme s ní pracovat. Zmáčkněmež Barvy – Křivky. Objeví se dialogové okénko. 
S prapodivným čtvercem s úhlopříčkou. Úhlopříčku chytíme a esovitě zkroutíme. V nabídce kde je nyní Jas, zvolíme Červenou. Opět tu chudinku úhlopříčku zdeformujeme. A totéž v případě Zelené a Modré. Ve všech případech ji budeme dlábit tak dlouho, dokud nebude výsledek odpovídat našim barevným představám. Nikde však není psáno, že je třeba pracovat vskutku se všemi. A dokonce ni esovité zkroucení nemusí býti vždy esovité. Hlavně je třeba býti soudným a nevytvářet snímky připomínající omalovánky z ústavu pro mentálně postiženou mládež.Nyní již zbývá jen poslední detail. Klikneme na vrstvu Black Vignette. A snížíme krytí na 70-80%. U světlých fotek i na nižší hodnotu. Občas klidně na nulu. Nemusí tomu tak být, však té černé v rozích je přeci na můj vkus poměrně dost.
A máme vařeno.
Kdy by se chtěl podívat, kterak budou jeho snímky po úpravách vypadat, má možnost. Obrázky to nejsou nic moc. Ale mají jednu výhodu. Při onom výletu do Rožnova měl jsem sebou i Vilii. Tak schválně, které fotky jsou analogové a které digitální?