Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drastihlava

23. 11. 2011

Cesta na drastihlavuDrastihlava. Drastihlava patří k nejtajemnějším místům Valašska. Možná i celé Moravy. Ne-li střední Evropy. Každý Hošťálovjan vám to řekne. Drastihlava totiž není jen tak obyčejný kopec. Drastihlava kdysi bývala sopkou. Je otázkou, do jaké míry je toto tvrzení autentické. Pro tvůrce lidové slovesnosti je zpravidla charakteristická absence byť základního vzdělání. A tím i minimální povědomí o seismických jevech a magmatické činnosti. Dnes je v ní obrovské podzemní jezero. To zní již věrohodněji. Lid prostý netrpí nadbytečným vzděláním. Není však hloupý. Ze svých zkušeností ví, že jakmile je jedna katastrofa zažehnána, vystřídá ji druhá. Nespálí-li nás žhavá láva, zcela jistě je utopíme při povodni. Kdo navštíví Obecní hostinec, jistě se setká s mnohými, jež o existenci těchto podzemních vod skálopevně věří. Někteří kvůli tomu již dvacet let ni nezametli dvoreček. Proč také. Však to stejně jednou prdne a všechny nás zaplaví.

Krom jezera je celá doslova protkána pseudokrasovými jeskyněmi. Nedejte na odborně-skeptickou literaturu. Geolog tvrdí, že zde žádné jeskyně nejsou. V Hošťálkové však žije minimálně tisíc lidí v jejichž přízni se objevují skuteční znalci oněch podzemních systémů. Chcete se tam podívat? Zajásáte a požádáte o radu. Žádný problém. Krom skutečnosti, že stařeček sú už dvacet roků po smrti. Zbylá polovina obce v jeskyních dokonce i byla. Ale to byli ještě takoví maluncí ogárci. A už si nemohou vzpomenout, kudy se tam dostat. Kde jsou na Valašku jeskyně, tam žili zbojníci. Zbojníci jsou pro náš kraj stejně typiční jako frgály a slivovice. Zbojníci měli věru těžký život. Sem tam si něco šlohli, skrývali se ve studených temných jeskyních a nechali se střílet panskými pochopy. Feudálové zbojníky z celého srdce nenáviděli. Zbojníci nepracují, neplatí daně, okrádají majetné kupce a i jinak fušují panstvu do řemesla. Proto vynalezli portáše. Portáši pobíhali po horách a nechali si rozbíjet lebky. Zatímco panstvo zbojníky nesnášelo, lid je vskutku miloval. Takový zbojník sic sem tam někoho okrade, však aspoň netvrdí, že tak činí pro dobro oloupeného. Byli to v jádru poctivci. Prostý lid nechávali na pokoji. Lid nemá co by mu kdo vzal. A i když sem tam vskutku obere i chudáka, není vše ztraceno. Údělem zbojníka je zlato zahrabat a nechat se pověsit na náměstí. Díky tomu celé Valašsko a Drastihlava zejména oplývá zakopanými poklady. Kdo jej najde a vykope, může zbohatnouti. Je však třeba jej nejprve nalézti. Což značí se v nočních hodinách potulovat po horách. Zpravidla ve zcela nemožných termínech. Kde člověk spatří světýlko, je zakopán poklad. Nejednalo-li se o světlušku, fosforeskující pařez či hořící stoh. Musíte mít sebou nůši kouzelných bylinek, krabičku svěcené křídy, putýnku svěcené vody a kompletní sbírku svatých obrázků. Poklady jsou totiž bedlivě střeženy rozjívenými duchy popravených zbojníků, bezhlavými sadistickýni rytíři, ohnivými prasaty, psy, kočkami, hlodavci či ropuchami nadměrných velikostí. Musíte umět memorovat hromady kouzelných zaříkání. Nebo je míti v knižní podobě. V tomto případě je nutná alespoň částečná gramotnost. Musíte malovat kolečka svěcenou křídou, poskakovat kolem za zpěvu tajemných zaříkadel, bušit do skal celými svazky vratičky měsíční. Když začnete kopat, nesmíte promuvit ni slovíčko. Rozhodně ne nadávat na šutry. Některé nadpřirozené bytosti dokonce požadují, aby do jejich výsostného území vstupovali lidé s umytýma nohama. Chtějí se po vás vskutku samé výstřednosti. Nemluvě o tom, že takový poklad může zpravidla získat pouze člověk zcela poctivý. Čímž se nám výběr značně zužuje. Není snadné takto zbohatnout. Ale jde to. Pokud vás neokrade zbojník, ale odevzdáte peníze své právoplatné vrchnosti, neuvidí z nich již nikdy nikdo nic. Zůstane vám jen dobrý pocit, že tak činíte v zájmu všeobecného blahobytu. Lid neuvědomnělý zpravidla na všeobecný blahobyt zvysoka kašle a raději pobíhá po lesích na Drastihlavě a hledá zakopané zlaťáky.
Drastihlava byla v minulosti nejen sopkou a rejdištěm nejrůznějších nočních živlů, ale též hradem, Hrábí nazývaným. Nyní je celý zasypán. Majitel byl i na středověké poměry velkým zloduchem. Vede z něj tajná chodba přes Semetín do vsetínského zámku. Hradní sklepení je opět hotovou numismatickou sbírkou, je přeplněné kostmi těch, jež se ji pokusili získat, hrozivými duchy, netopýry a guanem. Tady hlídá dokonce drak. A od něj je i název kopce odvozen. Drastihlava anóbrž Dračí hlava. Lingvisty neposlouchejte. Pořád se v něčem šťourají. 
A proto je Valašsko zemí tak chudou. Veškeré drahé kovy jsou zde tezaurovány do země...
Kdo chce viděti, kterak to na onom tajemném místě vypadá, nechť klikne tady...
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA