Jdi na obsah Jdi na menu
 


Geologické zajímavosti Valašska I. - Cihelna Hrachovec a Čertův kámen Krhová

28. 2. 2013

  Čertův kámen KrhováK 1. 1. 2013 objevily se nám na mapě Valašska dvě nové obce. Staronové obce. Krhová a Poličná. Být součástí většího celku skýtá řadu výhod, dí větší celek. Má to však i nevýhody, míní součást. Jednou z nich je minimum objevitelných informací. Na prvním čundru po geologických zajímavostech Valašska věnovati se tedy budeme těm Krhovským. V Krhové na Jehličné byly lázně. Ještě v roce 1929 M. Remeš v publikaci „Příspěvky k balneologii Moravy a Slezska“ tuto skutečnost zmiňuje. Oslaveny byly již v roce 1746 spiskem „Předzvěsť nově odkryté lázně Vitíkovi“. Nalézati se zde mělo 7 železnato-sírnatých pramenů. Ztraceny již v minulosti. A od 1861 funguje zde lázeň Wittigsbad. Vychytralý hospodský nalil do škopíků odvaz z jedlového jehličí. Zkuste sedět v odvaru z jedlového jehličí a nedostat chuť na borovičku. Dnes zde minerální prameny nejsou. Byť mnohé turistické mapy sveřepě tvrdí opak. Kdo nevěří, může si na infocentrech zdarma poříditi mapičku Valašskem na kole a pěšky a může hledat. Ocitne-li se v místech, kdeže vyvěrati kyselka má, nechť obrátí se o 180°. Krhová nemá lázně, ale Čertův kámen. Ten naopak na žádné mapě není. Zmínky nenalézáme v literatuře odborné ni laické. Současné ni historické. I, obvykle, tak ukecaný internet mlčí. Dokonce i na stránkách České geologické služby Geologické lokality není zmiňován. A tam je každý krtinec. Minimálně každý valašský krtinec. Ne všechny okresy zmapovány jsou tak důkladně jako ten vsetínský. Krhová leží v istebňanském souvrství pískovců a slepenců. Čertův kámen jest tvořen drobnozrnným slepencem. Dotáhl ho sem čert. A straší zde. Ostatně jako na všech ostatních vědě známých Čertových kamenech. Dlužno poznamenat, že jedná se bez výjimky o strašidla nedůvtipná, mnohdy vysloveně duševně chabá, bez řádné kvalifikace. Čaroděj s patřičným vzděláním, jež může očekávati další profesní postup, se nezakope u nějakého šutru. Zlé duchy budeCihelna Hrachovec vyvolávati na zřícenině hradu. Minimálně z prestižních důvodů. Aspoň podprůměrně inteligentní čert nebude vysedávat na kameni a nasáčkuje se do starého mlýna. Kdyby nic jiného, nebude mu pršet na kebuli. Čertův kámen zde dosmýkal čert. Lid sprostý nedokázal si vysvětlit volně loženou skalku a přiřkl její původ pekelníkovi. Vysvětluje národopisec. Z toho plyne poučení. Věda se dělá v centrech. Na Kolínsku vskutku lid sprostý čumí na každý balvan jako Eskymák na bikiny. A dál než do Kolína z Národního muzea vidět není. Ale co na Valachoch? Volně ložené kusy hornin se válejí všude. Proč jsou zrovna Čertovy kameny Čertovými kameny? S myšlenkou podnětnou přichází Michal Hlavica ve své nepublikované, však na internetu dostupné, bakalářské práci Folklórní archeologie a její prameny na Zlínsku. Přichází s tezí signalizačních míst. Na lokalitách těchto mohly v dobách neklidného středověku zapalovati se vatry signalizující blížícího se nepřítele. Zaplane-li zde oheň, značí to pěkný průser. Posel špatných zpráv nebývá obvykle přijímán příliš kladně. I toto vede k démonizaci místa a jeho spojeni se samotným Satanem. Nebo aspoň čertíkem Bertíkem. Mé znalosti geoinformačních technologií jsou nulové. Však při pohledu na mapu mohu se domnívati, že zde zapálený signální oheň mohlo by skutečně býti viděti jak na tvrzi Arnoltovice, tak na hradě Rožnovském. V terénu neověřeno. Jak mám poznat, který z těch kopců patří rožnovskému hradnímu vrchu? Obdobná situace je v Podolí. Oheň zapálený u Čertova kamene musí být vidět na hradě Loučka. Je to vedlejší kopec. Musel by být vidět. Nebýt zde vzrostlý les. V Hostýnkách jest situace složitější. Tady by as opravdu byla zapotřebí znalost onoho ošklivě jmenujícího se programu. Snad autor bude se této problematice věnovati i v budoucnu. Prozatím možno konstatovati, že krhovský Čertův kámen vhodno je navštíviti, ať zájemce chce vidět drobnozrnný slepenec istebňanského souvrství slezské jednotky, malebný a romantický šutr (než zaroste borovicemi), místo na němž se dle (nezaznamenaných a zapomenutých) pověstí prohánějí temné síly či flek na němž strážní oheň hořel a před Kumány varoval. Opusťmež jej však a vydejmež se k cihelně Hrachovec. Název převzal jsem ze zmíněné databáze České geologické služby - Geologické lokality. Je nepřesný. Mírně řečeno. Nejedná se o cihelnu, ale o místo, kde pro tuto cihlářské jíly těžily se. Lokalita neleží v katastru Hrachovce, ale (z největší části) Krhové. Skutečná cihelna je ta fabrička nedaleko železniční stanice Hrachovec. Držmež se však terminologie, nechť v názvech příliš velký bugr nemáme. Odborník jež najde přesně to místo, zmiňované v Geologických lokalitách, spatří unikátní defilé sedimentů istabňanského a rožnovského souvrství slezské jednotky. My ostatní parádní krajinný prvek. Jako místa po těžbě mnohdy bývají. Cihelnu Hrachovec je vhodno navštívit po dešti. Zdejší jíly dostanou načervenalý nádech. Jinak jsou ošklivě šedivé. Cihelnu Hrachovec po dešti navštíví jen blázen. Zdejší jíly se chovají jako jíly. Z kanad se dostávají opravu těžko. Nezapadnete-li do bahýnka až po kolena. To zůstanou kanady hluboko v blátě a oškrabovati je není nutno. Za normálních okolností má rada zní. Sundat si botenky. Zde nedoporučeno. Na zemi je příliš mnoho čurbesu. Součástí lokality je laguna. Možno ji obejít. Při troše dobré vůle. Údajně zde žije vitální populace užovky hladké (Coronella austriaca). Snadno zaměnitelné se zmijí. S obcházením laguny je třeba si pohnouti. Město Valmez má vedle skládku odpadu. A chystá se milou lagunku zasypat. Kdyby se z Krhové nestala samostatná obec, snad by k tomu již došlo. Doufejmež, že záměr tento se nezdaří. Místo působí krajinotvorně, romanticky a po čase se, stejně jako např. haldy v těžebních oblastech, stane útočištěm řady ohrožených hajzlíků...

 
Mapa Krhová
    

A neb z dle mých slovních popisů bych k těmto místům netrefil ni já, mapku přikládám. Zdroj mapového podkladu jest www.mapy.cz. Plné kolečko jest v místech Čertova kamene.

 A jako vždy, jest možno obrázky shlédnouti na Rajčeti...

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA