Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skály nad Růžďkou

30. 3. 2011

Skalní útvar ŽabaV pondělí 28. března měl jsem v plánu navštíviti Lačnov. Však dopoledne se netvářilo příliš ideálně pro tuto cestu. Co s tím nadělám? Aspoň na skály nad Růžďkou zašel jsem. Na Dušnou kolo vytlačím a zpátky se povezu. Byť jsou jedinci, jež i tento kopec zdolávají v sedle. Ono by to šlo. Proč ne? Ale proč se zbytečně unavovat. Copak jsem závodník?

Skály tyto jsou poměrně neznámé. Horolezecké nadání by zde nemohl uplatňovat ani zakrslý Pygmej. Prakticky všude je možno z paty skály dosáhnout na její vrchol rukou. Někde je nutno postavit se na špičky. Ve výjimečných případech je třeba si pod nohy podsunout kládu, šutr či šišku. Přímo ke skalám nevede ni značka. A nejsou zaznačeny ani na všech mapách. Sváteční turisti k nim teda netrefí. Byť je cesta poměrně jednoduchá. Busem, pěšky či na bicyklu se dostanete k autobusové zastávce Dušná – rozcestí Cáb. Pak pěkně po modré ve směru Klenov a přehrada Bystřička. Silnice je asfaltová. Žádný problém ni pro silniční kolisty. Modrou značku kopíruje NS Klenov. Na rozcestí k Cábu je její poslední desáté zastavení. Možno zde tedy uspokojit i choutky čtenářské. Mnoho tabulí si však nepřečtete. Hned u následujícího (devátého) zastavení, zabočíte vlevo. Je zde poměrně zarostlá pěšinka. Po prvních několika metrech však již velmi dobře patrná. A tato vás dovede až ke skalám. Spíše skalkám. Jde se relativně dlouho. Ne moc, ale dost abyste začali mít pochybnosti o správném směru. Vydržíte-li těch 5 minut, uzříte skalní útvar Žaba. Zaba, prosím. Ne tedy Žába jak mi nutí automatické opravy. Jste na Valachoch. Kyčery a Grúně se též nepřekládají do češtiny. A když jsme u toho, jezdí se NA Vsetín a nikoli DO Vsetína. Nahlédněte do pravidel českého pravopisu, nevěříte-li. Žabu poznáte. Mnohdy obdivuji, kterak velkou musí mít vynálezci těchto pojmenování fantazii. Zde skutečně skála připomíná sedícího skokana. Nebo jiného příslušníka žabího rodu. Nechť mi pak nějaký zoolog nevynadá, že se jedná spíše o rosničku. Na těch málo mapách, kde jsou tohle šutříky zaznačeny, je pouze tato. Jděte však klidně dál. Skalních výchozů je zde co hrdlo ráčí. Až skončí, skončí. Kdo bude pokračovati dál, nějak se dostane do Růžďky. Řešení celkem nepraktické. Lépe je se vrátit. Ostatně je sem možno se dostati i z této obce. Již Cicero řekl: Neexistuje nic, čeho by, v průběhu času, nemohlo být dosaženo. Já to zvládnul již na osmý pokus.
Kdo bude u tabule NS dále pokračovat (jakoby stále ve směru pěšiny od Žaby), přejde silnici, vyškrábe se na krátký a poměrně strmý sesutý svážek, objeví další cestičku. Vede na vrchol kopce Brdo. V jeho okolí je též hromada skalek. Ještě menších. Ale taky stojí za podívání. Na mnohých jsou patrny fialové skvrny. Výchozy to manganových rud. Netuším jakých konkrétně. Skály tyto jsou natolik neznámé, že ni odborné literatury mnoho není. Je-li vůbec nějaká. Průmyslově (naštěstí) nevyužitelné, však velmi pěkně působící na pohled. Jednou z mnoha deviz takového výletíku je právě malá informovanost o místě. Z Dušné na Cáb vede jeden z nejoblíbenějších odpoledních či víkendových špacírů Vsacanů. Cestou na Klenov potkáváte také stále větší množství lidí. Tady budete sami. Stav tento utěšený jistě nebude trvat dlouho. Vhodné na takový kratinký čtvrtdenní výletík. Ni vskutku malé dítko neutahá. Jsem kárán, že zatajuji, kde možno nalézt občerstvení. Nejlépe ve svém baťůžku. Tam jej zpravidla objevuji já. Zde je navíc možnost stavit s v hospodě na Dušné. Bývalo tam fajn. Naposledy měli čerstvě naložené utopence a řádně uležený chleba. Však patrně se jednalo o výjimku. V širém okolí je podnik tento nejlepší alternativou. Chata na Cábu je předražená čekárna. Na Bystřičce je restaurací celá řada. S ne zrovna ideální cenovou politikou. Kontrolovat jaké je kde pivo nemohu. Nechci znečišťovat asfalt. Mě stačilo ke spokojenosti vajíčko doma uvařené. Cholesterol je cholesterol. Ten žádnou umělotinou nenahradíš. A voda načepovaná v prameni u silnice. Kousek pod Dušnou. Podle mudrlantů z hygieny tuze nezdravá. Jako ostatně voda ve všech studánkách a pramenech. Můžete vypít měňavku. Jak patrno je, žiji velmi nezdravě. A lékaře nespatřil jsem již téměř 15 let. Vlastně ano. Před časem si mne pan doktor pozval na přeočkování proti nějakému nesmyslu. Sestřička mne pichla do zadku a zamávala na rozloučenou. Nepasterované mléko, voda ze studní, jablka řádně neošetřená, však ty jednou dostaneš dýmějový mor!
Obrázky jsou opět ke shlédnutí. Loňské. Než dostal jsem se na kopec vysvitlo sluníčko. Fotografovat skály v lese za svitu je holý nesmysl. Struktura povrchu se míchá se stíny vrhanými větvemi. Obrázky tyto sic (někdy) mohou působit poměrně hezky, však mnoho o místě neřeknou. Vloni sic též paprsky na kameny dopadaly, však přec jen méně než nyní. Tak zde je možno spatřit, kterak ty skalní zázraky vypadají: http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Skaly_nad_Ruzdkou/
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA