Jdi na obsah Jdi na menu
 


Korzár - poznámky

Korsár

 
George Gordon Byron
 
 
 
Přeložil: Čeněk Ibl
Praha, tiskem a nákladem Dra Ed. Grégra 1885


 

Poznámky.
 
Korsár.*)
 
*) Čas v této básni zdá se snad poněkud příliš krátký pro události, ale souostroví egejského moře jsou vzdálena na málo hodin plavby, a čtenáři jest bráti laskavě vítr tak, jakým jsem jej často shledal té já. (Byron)
1) Galt má za to, že Pirátův ostrov jest výspa u mysu Kolonny.
2) Že Konrád jest povaha úhrnem ne nadpřirozená, pokusím se dokázati z některých historických shod, které se mi naskytly od doby, co jsem psal „Korsára“. –
„Eccelin, prisonnier,“ dit Rolandini „s’enfermait dans un silence menasant, il fixait sur la tere son regard féroce, et ne donnait point d’essor a sa profonde indignation. De toutes parts cependant les soldats et les peuples assouraient; ils voulaient voir cet homme, jadis si puissant, et la joie universelle écletait de toutes parts... Eccelin était d’une petite taille; mais tout l’aspect de sa personne, tous ses mouvemens, indiquaient nn soldat. Son langage était amer, son déportement superbe – et par son seul regard, il faisait trembler les plus hardis.“ – Sismondi. tome III. p. 219.
Rovněž „Gizericus (Genserich, král Vandalský podmanitel Kartaginy i Řima) statura mediocris et equi casu claudicans, animo profundus, sermone rarus, lnxuriae contemptor, ira turbidus habendi cupidus, ad solicitandas gentes providentissimus“ etc. etc. – Jordanes „de Rebus Geticis“ c. 33.
Prosím o dovolení uvésti tyto chmurné skutečnosti, aby se podržel v přízni můj Giaour a Korsár (- Byron)
3) V Ariostově epopeji: Orlando furioso, zp. X. (B)
4) Almy – tančící děvy, turecké baletky.
*) Str. 32. ř . 6. (Zpěv druhý, oddíl 3. – pozn. TH): Bylo připomenuto, že vstup Konráda přestrojeného za zvěda jest nepřirozený. Snad tomu tak. Nacházím něco ne nepodobného tomu v historii: „Pečliv o to, aby seznal na vlastní oči stav Vandalů, Majorian odvážil se, přebarviv si prve vlasy, navštíviti Karthaginu v důstojnosti svého vlastního vyslance; a Gensericha hnětlo potom zle, když vyšlo na jevo, že choval u sebe a propustil císaře římského. Takové anekdota může býti zavržena jako smyšlenka pravdě nepodobná: ale jesti to smyšlenka, která by se nebyla vymyslila leč v životě hrdiny.“ Viz Gibbona: Decline and Fall vol. VI. p. 180. (Byron)
5) Derviši jsou jako mniši různých řádů a v domech sborových (kolejích.) (Byrom)
6) Obecný a ne právě nový účin musulmanské zlosti. Viz Paměti prince Eugena p. 24: „Serakýr byv raněn do stehna rval si vousy s kořínky, protože musel opustiti bojiště.“ (Byron.)
7) Gulnára, jméno ženské, doslovně „květ granatového či rajského jablka.“
8) Na př. Tomáš More na popravišti a Anna Boleynová v Toweru; tato sáhajíc si na šíji poznamenala, „že krk její jest příliš tenký než aby mnoho kata znepokojoval.“ Za jedné doby francouzské (veliké) revoluce stalo se módou zůstaviti nějaký vtipný výrok („mot“) za odkaz; a množství posledních šprýmovných slov pronesených tou dobou tvořilo truchlivou knihu šprýmů značného objemu. (B.)
9) Počáteční tyto řádky až po oddíl 2. nemají zde as valně své místo, náleželyť nevydané (ač tištěné) básni „the Curse of Minerva“ (str. 338), avšak byly psány na místě z jara r. 1811 a nevím téměř proč – čtenář musí, může-li, omluviti jich objevení se zde. (B.)
10) Sokrates vypil rozpuk krátce před západem slunce (hodinou to popravy) nedbaje proseb svých žáků, aby počkal, až slunce zapadne. (B.)
11) Soumrak v Řecku jest mnohem kratší nežli v našich krajinách; dni v zimě jsou delší, v letě kratší než u nás. (B.)
12) Kiosk je turecký letohrádek; palma dotčená jest vně nynějších hradeb athénských nedaleko chrámu Theseova, mezi nímž a stromem tím se táhne zeď. – Proud Kefisu se v skutku chatrný a Hissos nemá toku naprosto. (B.)
13) str. 53 (Zpěv třetí, oddíl 2. – pozn. TH): Byron vydal Korsára r. 1814. 4 léta po své cestě po Řecku, úpícím tehdáž pode jhem tureckým, od něhož pomáhaje osvoboditě zamilovanou tu zemi zemřel v Missolungách roku 1824 Pozn. překl.
13) str. 56 (Zpěv třetí, oddíl 5. – pozn. TH): růženec mohamedánský čili kombolojo, jehož zrnek jest 99. (B.)
14) V Levantě jest zvykem posýpati mrtvoly kvítím a dávati kytici do rukou dívek. (B.)