Hovězí - historie (opravdu jenom trocha)
29. 11. 2010
Hovězí – malebná to obec cca 8 km, proti proudu řeky Bečvy, od Vsetína. Ve 30. svazku „zelené edice“ Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku (Valašsko – Vsetínské vrchy) bylo obdařeno jednou hvězdičkou. Co s vámi, když už tam musíte jít... Však se moc nezdržujte a spěchejte dále... Neřiďte se příliš průvodci. Jinak minete jednu z nejkrásnějších a nejzajímavějších valašských dědin. První písemnou zmínku o její existenci máme z roku 1505. Založena však byla patrně mnohem dříve, snad již v době kolonizační, ve 14. století, coby nejvýchodnější ves vsetínského panství, ležíc nedaleko moravsko-uherských hranic. A jako taková se měla co ohánět. V době vlády Nekešů z Landeka prakticky neminul rok, kdy její obyvatelé nemuseli hájit zemi proti vpádům. Uherská šlechta měla poněkud jiný názor na průběh zemské hranice. Do té doby nechávali majitelé panství vsetínského a rožnovského uherské poddané pást dobytek na moravské straně. Za mírný poplatek. Za dobrotu na žebrotu. Sousedé začali považovat za hraniční čáru řeku Bečvu od pramene ke vsi Hovězí. Místní obyvatelé pak byli mnohokráte vystaveni útokům z východu. Patrně nejvíce se vyznamenali v noci ze 14. listopadu 1585. Do dědiny vpadlo na 2500 mužů Ondřeje Balassa z Ďarmot. Hověžané jich 500 pobili, 113 zajali a zbytek se obrátil na útěk. Za zmínku zde stojí, že Ondřej Balassa (tehdejší majitel panství považskobystrického) se výrazně vyznamenal v bojích s Turky a při vpádech na Moravu bohatě využíval nabytých zkušeností. Jeho lidé nebyli žádná ořezávátka, vesničané s vidlemi, ale spíše dobře fungující vojenský oddíl. A podle soupisu na panství vsetínském v roce 1583 žilo 319 poddaných a 45 ze vsi Hovězí. Čísla jsou to jistě podhodnocená, však přesto je patrno s jakou převahou a se zdejší obyvatelé bili.
Záhy poté následovali události války třicetileté, v níž se hověžané vyznamenali v bojích za svobodu. Zejména pod vedením znamenitého rytíře Jana Adama z Víckova. Avšak ani po jeho smrti se nevzdávali a zejména pomoc švédským silám byla neocenitelná. Po skončení války však kýžený klid nenastal. Turkotatarský vpád 6.-14. října 1663 znamenal další zkoušku. Přes obětavou obranu nebylo možno zabránit přehnání se nepřátelských hord přes Valašsko. Nemáme sice soupisy ztrát pro konkrétní obce, však na panství vsetínském bylo zabito či odvlečeno 722 osob. A 255 koní a 327 ks hovězího dobytka. Začátek 18. století byl poznamenán několikerými vpády Tökölyho kuruců. Zejména v roce 1708 se místní usedlíci opět vyznamenali. Postavili se přesile na odpor, úspěšně se ubránili a odebrali kurucům i část kořisti. Za zmínku by jistě stály i události druhé světové války, kdy se místní aktivně zapojovali do partyzánského odboje. Skupina Josefa Laži patří k těm nejagilnějším na celé Moravě. Jest pravdou, že v dnešních dobách se o těchto bojovnících za svobodu příliš nemluví. Většinou byli podporováni z východu... Což dnes mnoho lidí nedovede skousnout. Ve všech těchto bojích vystupovali obyvatelé Hovězí jako praví Valaši, srdnatí horalé a hrdý nepokořitelný lid.
Obec tato oplývá řadou památek. K předním patří zámek Kaštýl, neogotický kostel sv.Máří Magdaleny, sousoší Kalvárie u cesty na Vsetín, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Jistě i budova školy stojí za podívání. Je jistě jednou z nejhezčích. Nejeden návštěvník ji zaměňuje s výše zmíněným zámkem. Hovězí je též obec s velkým množstvím dochovaných památek lidové architektury. Tyto stavby však velmi rychle mizí z povrchu zemského, měli byste tedy spěchat, nechť jich ještě několik spatříte. Naštěstí zdejší občané jsou oprávněně hrdi na svou minulost a um předků, domy tyto zde mizí přeci jen o něco pomaleji než jinde. Je zde nepřeberné množství krás a zajímavostí přírodních. O tom však již příště. A opět další foto na:
http://tommy-harold.rajce.idnes.cz/Obec_Hovezi_2010/