Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lešná - zámek a zámecký park

7. 11. 2011

Zámecký park v LešnéPíše se rok 1975. Okresní vlastivědné muzeum ve Vsetíně přebírá správu nad chátrajícím zámkem v Lešné u Valašského Meziříčí. Od války zde působila zdejší škola. A objekt chátral. Naštěstí zde nehospodařili družstevníci. Muzeum přichází s velkolepou vizí. Zámek zrestaurujeme, zámeckou zahradu zrekonstruujeme a místo toto se stane v blízké době významnou dominantou a centrem kultury a poznání celého dalekého a širokého okolí. Opravy úspěšně pokračují. Úspěšně, však pomalu. Třídní nepřítel tvrdí, že zámek nadále spíše chátrá. I v památkové péči splníme cíle pětiletky. I kdyby to mělo dvacet roků trvat!

Je květen roku 1991. Vychází Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. Krom otázek ochrany hub a vyprávění, ktrak jiné to zde kdys v minulosti bylo, se zde můžeme seznámiti se stavem zámku v Lešné. Zámek se restauruje, park se rekonstruuje a jistě se v blízké době stane významnou dominantou a centrem kultury a poznání celého dalekého a širokého okolí. Chybí již jen obligátní věta: Až demokratický rozvoj naší společnosti toto umožnil. Demokratický vývoj zrušil pětiletky, zavedl tržní ekonomiku. Vzal peníze z hromádky „starožitnosti“ a nacpal je do hromady „supermarkety“. Ale opravy nadále pokračují. Pomalu, ale jistě. Byť rouhači tvrdí, že zámek nadále spíše chátrá.
A máme tady 1. listopad roku 2011. Zámek se slavnostně otevírá. Na oslavu jsou zváni vědečtí pracovníci, památkáři, potomkové posledních šlechtických majitelů, kulturně významné osobnosti. A významní politikové. O čtyři dny později se koná Den otevřených dveří. Vstupné zdarma. Aspoň myslím. Proč bych se ptal? Ještě by mne mohli vyvézti z omylu! Prostě jsem se nacpal na první prohlídku. Naštěstí včas. Jinak se zde stály fronty jako na zlevněné rohlíky. Jinak stojí vstupenka 60 Kč. Pro dospělce. Obvyklé kategorie mají slevy. K vidění je prozatím vstupní hala, knihovna, dámský salonek, větší společenský salon a jídelna. V jídelně se občerstvení nepodávalo. Skrblíci. Taková malá sváča na uvítanou... Zato jsou zde k vidění původní fresky před rekonstrukcí. Průvodce hrozí, že jakmile se sejde dostatek peněz, také tyto opraví. Tak pospěště. Všechny místnosti vybaveny původním nábytkem z přelomu 19. a 20. století. Zbylé nejsou vybaveny ničím. Až se sejde dostatek peněz, i tyto budou. Prozatím je v nich přírodovědná expozice. Bohužel tvořená pouze panely. A vycpaným medvědem. Řekl bych, že v muzejních depozitářích by se našly i zajímavější předměty. Nepojedu přec do Lešné čísti si o PP Brodská. Možná nějaký podrobnější popis zdejšího parku by neškodil. Nebo zmínky o přírodních lokalitách v okolí. Jest zde Choryňský mokřad, vápencový lom v Jasenici a mnoho dalšího. Případně poukázat na další památky v obci. Po prohlídce byl čas na sváču. Nedaleko jsou jabloně. I domů jsem si pak batůžek dovezl. I jaderničky! Sic potlučené, však aspoň něco. Mlsám je dosud.
Co říci o zdejším zámku? Stojí na místě původní tvrze. Obec je poprvé písemně zmiňována v roce 1355. Patří Dětřichu z Lešné. 1415 se píše i o tvrzi. V majetku Hanuši z Pržného. A od roku 1480 Paržmům z Bílkova. Beneš z Pražma před rokem 1620 ukazoval dlouhý nos směrem k Vídni. Císař hrozil pěstí. Beneš si to nenechá líbit a rebeluje. Jak to s povstalci dopadlo víme. A nastává první období střídání majitelů. Zejména Podstatští z Prusinovic. Za Rudolfa Podstatského vznikly i zdejší nástropní obrazy – Bakchanálie a Královna ze Sáby. Opět jsou zde nacpány na stropech. Dosud byly v muzeu valaškomeziříčském. Které jsou pravé není mi známo. Autorství byl donedávna připisováno významnému moravskému baroknímu malíři Josefu Ignáci Sattlerovi z Olomouce. Nejen tyto, ale i malby v kostele. By the way, i kostel byl při této příležitosti veřejnosti otevřen. A výzdoba je vskutku úžasná. Ale zpět k zámku. Krom těchto obrazů měl umělec vytvořit i nástěnné malby v jídelně. Technikou al secco. Tím se dostáváme do pěkného průseru. Sattler byl jistě geniálním umělcem. Však v osmi letech by jistě spadl ze štaflí. Nástěnné malby jsou datovány... Musíme si vymyslet nějakého jiného tvůrce. Goya by mohl být volný... Po Podstatských a veškeré jejich přízni dochází k dalšímu střídání majitelů. Vystupuje z nich pouze rod Beessů z Chrostin. Ti se zdejším hospodařením moc nezabývali. Proč také? Měli toho dost. A do Lešné jezdili na prázdniny. Zasypali vodní příkop, upravili park a postavili si hrobku u kostela. Nyní v rozkladu. A nakonec se zámek dostává do spárů Kinských. Kinští byli prastarým českým rodem. Jméno vzniko zkomolením Wchynský. Prvním příslušníkem rodu je Martin z Medvědíče. Tento se po Čechách poflakoval již začátkem 13. století. A v roce 1307 se konečně přejmenovávají dle tvrze Vchynice na Litoměřicku. Rod uspokojivě rozrůstal. Proto jest třeba neplésti si zdejší Kinské s Kinskými valaškomeziříčskými. Resp. krásenskými. Kdo se chce dozvědět víc, nechť šáhne po Mašek, P. 2008: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Str. 454-457. Kinští zámek zvelebili, pozvedli hospodářství na panství, upravili park, postavili si hrobku u kostela a přihlásili se k říšskoněmeckému občanství. Jmenovitě Bedřich. V nesprávnou dobu. Po válce mu byl zámek jako zrádci národa zkonfiskován. Jiná Kinští se chovali více vlastenecky. A po válce jim byly zámky zkonfiskovány. Jako zrádcům a utlačovatelům lidu..
Obrázky jsou zde. Nic moc. Cákanec na objektivu. Pokusím se udělati lepší...
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA