Jdi na obsah Jdi na menu
 


Severní dráha císaře Ferdinanda aneb rekviem za levostranný provoz

18. 12. 2012

Naposledy po levé koleji...Narodit se jako Rothschild přináší člověku jisté výhody. Může bydlet ve Vídni, pořídit si rezidenci v Paříži a říkat arcivévodovi Rudo. Má to však i nevýhody. Je na vás kladena obrovská odpovědnost. Takový Rothschild se nemůže jen tak poflakovat po Ringstrasse a cpát se Sachrovými dorty. Musí kupovat doly, železárny, panství, stavět železnice a brát si protivné sestřenice. Tomu jediném Salomon Meyer unikl. Což o to, koupit důl, to není takový problém. Ale stavět železnice v Rakousku? Rakousko, kterak je nám známo z učebnic, je státem prohnilým a hlavně reakčním. V Rakousku se preferuje doprava silniční. Staví se nové cesty, sem tam se i nějaká stará opraví. Ale železnice? To nám císař František nepovolí. Rothschildové nespěchají. Ani svět nebyl stvořen za den. I na trůn usedá Ferdinand. Toho jména pátý, řečený Dobrotivý. Ferdinand V. proslul laskavým chováním ke svým poddaným, pročež je považován za vladaře slabomyslného. Der arme Trottel Nandel nám stavbu dráhy jistě povolí. A povolil...

S myšlenkou stavby železnice z Vídně do Haliče, samozřejmě, nepřichází Rothschild. Bankéři mají jinou práci než řešit dopravní situaci ve státě. Autorem návrhu je profesor vídeňské polytechniky Franz Xavier Riepl. Riepl není jen tak nějaký inženýrek. Je mu připisována záchrana železářského průmyslu ve Štýrsku, nastartování průmyslové revoluce Ostravska, velký přínos evropskému geologickému bádání a účast na národopisné výstavě v Moskvě. To poslední díky automatickým opravám textu. Nic si z toho nedělejte. I z mé diplomky učinily tyto pěkný maglajs. Ke spolupráci přemluví rytíře Jindřicha Sichrovského. Rytíř Jindřich Sichrovský pracuje coby vedoucí pokladník Biedermannova bankovního domu. Takový vedoucí pokladník spočítá rentabilitu raz dva. Takový vedoucí pokladník a navíc rytíř je zvyklý jezdit v kočáře. Riepl mu nacpe do ruky turistickou hůl, doporučí vyměnit lakýrky za pohodlnější obuv a celou trasu procházejí pěšky. Z Vídně do Bochnie. Bochnia jest městem nedaleko Krakova. Včetně všech plánovaných odboček. Do Brna, Olomouce a Opavy. Bankovní úředníci as byli za Rakouska trochu trénovanější. Vše prohlédnuto, změřeno, spočítáno. Možno začít s výstavbou. Na počest mocnáře je drána nazvána Severní drahou císaře Ferdinanda. Německy Kaiser Ferdinands-Nordbahn. Zkráceně KFNB. Zkráceně česky Severní dráha. Zkráceně a familiárně česky Ferdinandka.  Název nebyl zvolen ze servilnosti. Dráha je v rukou soukromých, však panovník na ni bude jistě s větší libostí hleděti, bude-li nésti jeho jméno. Bude-li na ni hleděti se zalíbením, jistě se občas praští přes kapsu či nějaké to privilegium poskytne.  Na území naší staroslavné země vstupuje železnice již v roce 1839. Jak možno se mnohde dočísti. A mylně dočísti. V roce 1839, konkrétněji 6. června, vskutku přijíždí z Vídně do Břeclavi první vlak. U nás je obvykle čurbes. Ale aby parní lokomotivu spatřili jako první v Břeclavi, když hlavním městem markrabství je Brno, to opravdu nejde. Takový bordel si nemůžeme dovolit. I než koleje Severní dráhy se sem z Rakouska dostaly, je postavena odbočka - trať Brno–Rajhrad. A již 11. listopadu 1838 mohli Brňáci poprvé spatřiti kolejový parostroj. Lokomotivu Moravii. Od 15. prosince se už mezi Brnem a Rajhradem drandilo běžně. Někde je možno se dočísti, že jednalo se o vůbec první parní vlak nejen na území dnešní ČR, ale též Evropy kontinentální. Chyba lávky. Už v listopadu 1836 konají se zkušební jízdy mezi Floridsdorfem a Wagramem. Floridsdorf na mapě nehledejte. Již je z něj jeden z vídeňských obvodů. A pravidelný provoz zde byl zahájen o rok později. 17. 11. 1837. Tak nás ti Rakušáci zase předběhli. Abychom neutrpěli újmu, pořídili jsme si první železniční nehodu ve střední Evropě. Angličan je gentlemanem za všech okolností. Požádá-li jej cestující o zastavení vlaku, neb víno je třeba doplniti, nemožno mu nevyhovět. Ve jménu dodržení jízdního řádu pak vřítí se do zastávky Vranovice. Ve Vranovicích zrovna spoj předchozí doplňuje vodu... Za tyto informace ruku do ohně nestrčím. Mnoho psů. Ostatně, kdo chce, může nahlédnouti do publikací jako je: 150 let Severní dráhy císaře Ferdinanda, 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda jež dostupné jsou i na internetu. Krom hromady jiných. Jsme národ vláčkařů. Mimochodem, pravidelný provoz mezi Vídní a Brnem zahájen byl 7. července 1839. Pendlovaly zde čtyři lokomotivy – Herkules, Gigant, Bucefalus a Bruna. Bucefala bych nedoporučoval. Jsme sprosťáci. Však nebyly ty názvy přeci jen lepší než naše světové RegioShark, Regio-Shuttle, RegioPanter, RegioNova či pro změnu konkurenční RegioJet? Díkybohu za LEO Express a jeho Flirt. To zní pěkně. Zejména ve spojení se jménem dopravce. Nějak mi nasakuje asociace na můj kdys nejoblíbenější odborný anatomický časopis. Budu jej muset někdy někde odchytit a posvítit si na slečny průvodčí. Od roku 1856 je v provozu celá trať z Vídně do Krakova. Zpočátku se jezdí vpravo. V souladu  s Rakouským železničním řádem. 16. dubna 1872 dochází ke změně. Na Severní dráze je zaveden levostranný provoz. Proč se tomu tak událo nikdo netuší. Asi jsme se opičili po Švýcarech. Nyní se opičíme po Němcích. A od 9. prosince 2012 je po 140 letech tento opět změněn na pravostranný. Zbavili jsme se jedné železniční zajímavosti. S nulovým efektem. Snad kdyby se za prostředky vynaložené na informační kampaň nacpaly do cedulek s nápisem „Severní dráha císaře Ferdinanda - Kaiser Ferdinands-Nordbahn“, vydala se propagační brožurka, aspoň v letních měsících byl pravidelně vypravován historizující expres Kaiser Ferdinand, snad tato opatření by Českým drahám i cestujícím přinesla více užitku než zbytečné neefektivní změny. My na tom ještě nejsme nejhůř. U nás se zničila jen 140letá tradice. V neděli 9. 12. byl plný Horní Lideč Slováků, jež jejich spoj do Bratislavy vyplivnul za státní hranicí a dál se řítil na Prahu...

Kdo by chtěl spatřiti něco obrázků mašinek, může se podívat zde... Původně chtěl jsem udělat několik snímků dokumentujících vlaky jezdící po "nesprávné" koleji. Však s námrazou na objektivu se fotí poměrně těžko. Však Brejlovec k tomuto článečku přiložený, jest patrně jedním z posledních fotek na nichž jede vlak vlevo... 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA