Čerňava aneb jaká byla přednáška
Ve čtvrtek 24. února LP 2011 konala se v Bystřici pod Hostýnem znamenitá přednáška Dalibora Kolbingera a Ladislavy Hradilové o Čerňavě. Spojena byla se křtem stejnojmenné publikace, prodejem této a autogramiádou. Co to vlastně ta Čerňava je? 843,8 m vysoký kopec v Hostýnských vrších, mezi Rajnochovicemi a vrchem Tesákem, na jehož svahu se nalézá přírodní rezervace se zbytkem cca 300 starého typického karpatského lesa. Téměř by se dalo říci pralesa. Velmi zajímavé jsou zde zejména houby. Možno spatřiti velmi krásné korálovce či čihovitky. Však informace tyto je možno nalézt jinde. A o těchto aspektech se zde ni nehovořilo. Dalibor Kolbinger patří k předním moravským archeologům amatérům. Slovo amatér zde nemá ni žádný nádech pejorativní. Četné jeho články možno nalézti ve sborníku Archeologie Moravy a Slezska, jest předsedou moravsko-slezské odbočky České archeologické společnosti. Ač neškolený, vskutku pokračovatel nejlepších tradic předprofesionální archeologie. Žádný primitivní detektorář, ničitel a vykradač lokalit. Proto se též věnoval zejména otázkám lidského působení na této hoře a jejím okolím. Zejména pak na Smrduté. Což je kopec hned vedle. O něco menší, cca 750 m vysoký. I zde je přírodní rezervace oplývající pískovcovými a slepencovými skálami a řadou pseudokrasových jeskyň. Patrně by tedy bylo vhodnější zvoliti jiný název knížky. Ale to je jen zcela nepodstatný detail. V těchto jeskyních od pradávna nalézali útočiště lidé. Českými bratry počínaje (dle neověřitelných pověstí), přes zbojníky (dle ověřitelnějšíchch pověstí), partyzánský odboj za II. světové války (zcela jistě) a trampy konče (viz. vlastní zkušenost přednášejícího). Kosmas by měl radost. Ti méně romantičtí zde těžili dřevo, velmi kvalitní kámen či pálili dřevěné uhlí. Ostatně není tomu tak dávno, kdy se uhlí vyrábělo ve velkém v prostoru mezi Tesákem a Trojákem. Našinci si jistě vzpomenou. Cizincům to sděluji. Mimochodem, zdejší kámen byl svého času vskutku velmi známý. Místní lid tvrdí, že jeden ze základních šutrů Národního divadla, jež oficiálně pochází z Hostýna, je ve skutečnosti čerňavského původu.