Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrad Brumov aneb za Jiřím Kohoutkem

13. 11. 2013

Hrad Brumov patří k nejvýznamnějším moravským hradům. Odedávna střeží Vlárský průsmyk před nájezdy z Uher. Na místě tomto seznamujeme se obvykle se šlechtickými sídly, jejichž slávu dávno zavál čas a o kterých dnes ví (krom několika odborníků) zpravidla jen obyvatelé sousední obce a poctiví studenti turistické mapy. Brumov nepřehledně tyčí se nad stejnojmenným městečkem. Každoročně navštíví jej tisíce návštěvníků. Brumov rozhodně zapomenutý hrad není. Ale byl. Do osmdesátých let. V letech 1977-1982 jej doslova ze suti vykopal Jiří Kohoutek.

Jiří Kohoutek patřil k nejlepším moravským archeologům. Patřil. Zemřel 5. listopadu 2007. Letos je tomu 6 let. Jiří Kohoutek patří k těm, jehož jméno veřejnost nikdy nezapomene. Je to trochu zkaleno tím, že jej patrně nikdy neznala, však to je už úděl nejen archeologů, ale všech vědeckých pracovníků. Kdyby Jura hrál fotbal či poskakoval v televizních seriálech, byla by to jiná. Ale archeolog? Archeologové jsou známi snad jen jihomoravanům. Na jižní Moravě nemožno kopnout do země by nezačaly se sypat depoty, mrtvolky, staré hrnce a místy ropa. Archeolog jdoucí do dědiny je již před hranicemi jejího katastru obřadně vítán vínem a vdolečky, zatímco tetičky se snaží ve vinohradu ukrýt právě vykopanou zásobnicovou nádobu pod sukni. Než dozní projevy je vše pečlivě zamaskováno. Milý archeolog sebere ty dva zapomenuté střepy, vlídně lidu pokyne na rozloučenou a život může jít v klidu dál.

Valašsko neleží na jižní Moravě. Dokonce ani jižní Valašsko neleží na jižní Moravě. My své muže vědy neznáme. Přičemž je až s podivem, na kolika hradech se tento agilní badatel šťoural. Klenov, Pulčín, Rožnov, Starý Světlov, Engelsberk, Rýsov, Zlín, Šaumburk, Zubříč, Chlum, Křídlo atd., atd. Nelze se zabývati východomoravskými hrady zapomenutými, aniž by člověk nenarazil na Kohoutka. Ostatně publikace Hrady jihovýchodní Moravy patří k tomu nejlepšímu co u nás vyšlo. Dosud tluču se do hlavy, že kdys ve vlaku zapomněl jsem ji. Kdyby náhodou měl někdo volný výtisk, přijedu si proň, třeba do Plzně. Plzeňáci, na co vám je?

Krom hradů proslul Jiří Kohoutek zejména výzkumem Klášťova. Klášťov jest kopec ve Vizovických vrších. V katastru obce Vysoké Pole. Hradisko z doby kultury slezské a platěnické. Tomu rozumí každý. Pokud ne, česky řečeno z doby mezi cca 900-700 př.n.l. A hlavně významná lokalita velkomoravská. Hromady železa. Kam kopnul, tam depot. S výjimkou výzkumu opevnění. „Tam prd najdeš. Zmlátils Kohoutka lopatou, že tě nechal dělat řez valem?“ Pán dosud čopící na bobku a šťourající se v šutrech se otáčí a fousatý ksichtík září veselím. A já, blbec, tehdy řekl: „Letos už ne. Příští rok.“ Škoda, že výzkum tento již nestihl zpracovat. K dispozici je jen Závěrečná zpráva. Zájemci mohou stahovat na stránkách obce Vysoké Pole. Včetně obrázků. Byť ona domněnka o kultovním areálu je, dle mého názoru, přinejmenším diskutabilní. Náhle zaniklé hradisko s četnými doklady řemeslné výroby, řekl bych. Ovšem toť názor jen a pouze můj. Prosím, necitovat.

Tak jsem se zase trochu rozepsal. A opět od tématu. Nu což. Na hrad Brumov se spolu ještě podíváme. A taky na Klášťov. Však záhodno jest připomenout jednoho z nejlepších synů kraje... Kdo se chce aspoň podívati, kterak to na Brumově vypadá, může zde...