Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jarní

30. 3. 2013

Hry svatého Petra jeví se mi stále vypečenější. Končí březen. Mrzne. Meteorologové slibují, že koncem příštího týdne, mohla by, některý den, takhle po poledni, vystoupat teplota minimálně dva stupně nad nulu. Tvrdí to už měsíc. Jiní šamani slibují celotýdenní sněžení. Čert aby se v nich vyznal. Ale ten se teď u nás neukáže. Taky by se mi z vyhřátého pekla nechtělo. Kolečko zamrzlé. Ven by psa nevyhnal. Začínám si připadat jako Jan Hus. Znalci historie vědí, že tento, spolu s Jiřím z Poděbrad,  nebyli nejštíhlejšími postavami české historie. Nějak se mi srazily všechny kalhoty. Jen co si člověk pořídí nové, pádí do města znovu. I ty řemeny jsou jaksi kratší. Trička seprané. Astronomické jaro začalo před více než týdnem. Že by v nebi neměli kalendář? Cérky z Držkové vynesli Mařenu už 17. března. Holčiny békaly pěkně. Ba i nějaké tanečky předvedly. Zimu upálily i utopily. Vychytralý zvyk šoupnout ji na katastr sousední neoblíbené dědiny se zde neujal. Portáši strážili odpovědně. Ba srdce Valacha nevěrného potěšili. Závěrečným výstřelem. Než rozlehla se rána, popíjel by v Terchové s Jánošíkem vínečko. Do ošatky každý svým měďákem přispěl. Dokonce i já. Vypadalo to nadějně. V den tento nádherně sluníčko svítilo. Od té doby moc nenakukuje. Snad pomůže opakovačka v rožnovském Skanzenu. Skanzen je Skanzen. Tam zvládnou vše najednou. Od Smrtné neděle po šmigrust. Ve dvou dnech. A to ještě zájemcům zmalují vejce. Hordy kulíků okupují hanácká pole. Vraceje se z teplých krajin na dálný sever, začaly jim mrznout prdelky už u nás. Dle ornitologů sbírají na polích žížaly. Jak mají se provrtat červíci krustou ledu odborník neříká. V řece stojí čáp. Nasratý a načepýřený. Vloni o tomto čase pobíhal jsem v kraťasech. Březen za kamna vlezem. Dí znalec přísloví. Duben ještě tam budem, dodává. Přísloví jsou pěkná věc. Ale umělohmotné kočičky se as nesvětí. O Velikonocích na sněhu pranostiky nic neříkají. Že by tam nahoře někoho našňupla má poznámka o sněhulácích v supermarketech nakupovaných? To snad ne. Tolik zase nepadá. Spadne a roztaje. Dokonale splňuje definici bílého hnusu. Vloni o tomto čase kvetly šafrány. LP 2010 šmíroval jsem 26. března pářící se skokany hnědé. Prasečinky, to je moje. I do vody jsem za nimi vlezl. Copak dělají skokánci letos. Pulce as těžko. Vloni začátkem dubna kvetly jaterníky. Letos choroby. Kamarádce teče z nosu. Dokonalá imunita, schopnost vařit hnusné, však oučinné, léčivé thé a chronicky neukojený ochranitelský pud ze mne činí snadno zneužitelného samaritána. Nu což, musím končiti. Valím do obchodu. Na mrkev. Chorá dostane dušenou s hráškem. A já si vyrobím mrkvovou bábovku. Nikdo jiný mne na ni nepozve. Byť obávám se, že nemocná, vitamíny potřebující, mi ji sežere...