Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kachnička mandarínská (Aix galericulata) na Vsetíně

5. 3. 2012

Aix galericulata (kachnička mandarínská)Vážení přátelé a příznivci ornitologie. Kdo zavítal v posledních dnech na Vsetín, blonckal se kolem Bečvy a dostal se na sídliště Trávníky, mohl na řece spatřit vzácného hosta z oblasti tajemného orientu. Kachničku mandarínskou (Aix galericulata). Nezaměňovat s drůbeží pekingskou. Tím zároveň odpovídám na nejčastější dotaz, jež mi byl na břehu kladen: „Copak je to za holuba?“ Druhá nejobvyklejší otázka zněla: „Pane, není vám zima?“ Tato padá nejčastěji v době, kdy brodíc se vodou, pokouším se mandarínku vyfotit. Nikoli. Jak může být zima někomu, kdo koncem února stojí v řece, odráží kolem plující kry a pokouší se zachytit nespolupracujícího opeřence? Jako zajímavost mohu uvést, že větu: „Jistě by vám přišla vhod slivovička na zahřátí.“, nepronesl nikdo.

Jak je to vlastně s onou půvabně zbarvenou kachničkou mandarínskou? Pochází z Asie. Jako většina věcí kolem nás. Musí se zde vskutku cítit jako doma. A to ještě nebyla v obchoďáku. V 18. století, ve věku osvícenství a soukromých menažérií, se dostává do Evropy. Ve zvěřincích se jí patrně příliš nelíbilo. Tak občas nějaká zdrhla. Sem tam se setkali dva uprchlíci různého pohlaví. A kde se setkávají subjekty různého pohlaví, je možno očekávat vznik potomstva. Mandarínky v Evropě více méně zdomácněly. Ve své domovině se mezitím staly druhem na vymření. Změny v životním prostředí a nenasytné chuťové pohárky Asiatů dokonaly dílo. Polovina dnes volně žijících jedinců má trvalý pobyt hlášen na Britských ostrovech. Konkrétněji 6 – 7 tisíc. A za Evropany se považují 2/3 – 3/4 všech volně žijících kachniček mandarínských. Na území České republiky je možno spatřit několik málo desítek kusů. Nejvíce v Praze. Moravu si za svou vlast zvolilo méně jedinců.  Zejména u Olomouce, Přerova, Prostějova a Vyškova. Úrodná Haná je úrodná Haná. Zde dokonce i hnízdí. V letech 2009 - 2010 nedaleko Chrbova na Tovačovsku a o rok později nedaleko Vícova mezi Prostějovem a Vyškovem. V roce 2009 u Chrbova dokonce s kachňátky. Na Valašsko se moc nehrnou. Naše kačenky jsou teprvá druhými vyslanci východu v horách. Ještě vloni se mohli kochat cizím peřím obyvatelé Krásna nad Bečvou. Krásno nad Bečvou je nyní součástí Valmezu. Nechť je zbytečně nehledáte na mapě. Někteří ornitologové předpokládají, že všichni zdejší jedinci jsou uprchlíci z domácích chovů. Všichni ornitologové uznávají, že vůbec netuší, kolik jich zde vůbec žije a kde. Nechci se fušovat do řemesla odborníkům. Však domnívám se, že na území ČR žije volně nečetná populace několika desítek jedinců, jež zde i úspěšně hnízdí. Pokud by tomu tak nebylo, neplavaly by u Chrbova kachňata, ale kelímky od vlašáku. Tato populace je pravidelně doplňována uprchlíky ze zahradních voliér a naopak se počty regulují odchyty do dnešních soukromých menažérií. Plus více či méně pravidelné přílety zimních rekreantů. Kachnička okroužkovaná v Přerově byla střelena o rok později v severním Dánsku. Tihleti Dáni nikdy nebudili mou důvěru. Doufejme, že se zdaří zahnízdění i u nás. Máme tu nejen samečka (toho si jistě povšiml každý), ale i samičku (tu as nezaregistruje nikdo). Samička je poměrně nevýrazná. Příliš se neliší od svých družek kachen divokých (Anas platyrhynchos). Je jen menší. Proto je to kachnička a ne kachna. To dá rozum. Naše se však v posledních dnech někam ztratila. Nejprve plovala radostně u svého duha, poté emigrovala směr park a průmyslovka. A nyní již není ani tam. Snad neskončila na pekáči. Je to přeci jen největší zoologická zajímavost města. Nepočítáme-li do statistik mnohé z radních. Na rozdíl od konšelů je mandarínka tvorem užitečným. Je krásná, klidně si plove po Bečvě, cpe se darovaným chlebem a nesere se do řešení dopravních problémů města. Pokud nějaký Vsacan či přespolní cizinec zahlédne na Bečvě nápadně malou kačku, nechť mi dá vědět. Obrázek, bohužel, nemám. Holka je to stydlivá…

Na samečka je možno podívati se na Rajčeti...