Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příspěvek k poznání vnitřní variability druhu běžkař obecný se zaměřením na běžkaře formy tradiční

20. 2. 2012

Ještě před několika lety byla považována tradiční forma běžkaře za druh stojící před vyhynutím. Odpovědní činitelé navázali styk s Durrellovou nadací na záchranu ohrožených druhů. Vzniká akční skupina, která ihned naráží na odpor neinformované a neodpovědné laické veřejnosti. Zejména běžkařské. Vyšlo najevo, že na ostrově Jersey, kde měla být umístěna první chovná skupina, velmi často prší, zato sníh zde nepamatují ni nejstarší pamětníci. Běžkaři raději volí dobrovolnou smrt, než pobyt v takto nehostinných podmínkách. Nechtějíc přijít o poslední přežívající jedince, nadace jedná s kanadskou vládou o zakoupení části Viktoriina ostrova.  Uprostřed jednání zaplaví světový tisk senzační zpráva. Běžkař obecný forma tradiční se množí! Pozorování výskytu v přírodě je stále častější a častější. Zejména důležitý je poznatek, že nejsou spatřovány jen kusy starší, ale i generace střední,  ba co víc - stále více mláďat.

Čím je tedy běžkař tradiční specifický? Stejně jako příslušník formy kolektivní si velmi dobře uvědomuje výhody sportování v kolektivu. Zná však i nevýhody společného sportování. Zatímco on si velmi dobře vzpomíná na šest svých pádů na trati mezi Radhoštěm a Pustevnami, kolektiv svorně tvrdí, že se vymajznul 18krát. Nezkušení neběžkaři vidící ledovou krustu na jeho oděvu mají tendenci věřit druhé variantě. Běžkař tradiční tedy preferuje menší intimnější skupiny, zejména je-li v jejich středu majitel zapadlé chaloupky na samotě u beskydského lesa či trnkového sadu. V případě absence takových jedinců. brázdí klidně bílé pláně sám. Stejně jako příslušník formy sportovní se i on zúčastňuje nejrůznějších závodů. Preferuje však ty pořádané Klubem českých turistů, Klubem seniorů, Geologickým spolkem a Muzeem kuriozit. Doufaje, vesměs marně, že na těchto by nemusel skončit beznadějně poslední. Když jej pak rychlostí blesku míjí již čtrnáctá důchodkyně, nadějí se vzdává. Večer pak, sedíc v okruhu svých bližních, srká svařák a vypráví, kterak si závod na 20 km nádherně užil. A kdyby chtěl, jistě by dojel nejméně o dvě a půl hodiny dříve.

Běžkař tradiční má již 20 let stále stejné lyže, boty Made by Botas Czechoslovakia, o ostatní výstroji nemluvě. Jako všichni ostatní příslušníci druhu, pečlivě studuje poučnou běžkařskou literaturu. Nadšeně přijímá nové poznatky a jásá nad novými, dokonalejšími technologiemi. Jednou za čas pak vyráží do sportovních potřeb. Dohání zde prodávající do stavu naprostého vyčerpání a šílenství. V některých obcích mají lstiví prodejci hned za kasou cedulku Zavřeno a jakmile vidí blížit se běžkaře tradičního ke krámu, vychytrale ji umístí na dveře. Domů se vracívá zklamán. I ty nejmodernější běžky stále vypadají jako dlouhá prkýnka se zahnutými špicemi. Silové pole chránící zadek před pády dosud vynalezeno nebylo. Podkolenky stále vypadají jako podkolenky. Jen ty v obchodě byly méně děravé. Když je mu věnována nová čepice, ztratí bambuli při prvním výjezdu. A správná čepice musí mít bambuli. Bez bambule řádně neplní svoji funkci. Ještě je ochoten tolerovat absenci bambule, je-li na čepce vyšitý jelen. Na Vánoce vyfasuje šusťákovku. Nechť nevypadá jako yetti. Nová šusťákovka se rozloží na prvočinitele ihned po průjezdu smrkovým lesíkem.

Běžkař tradiční zná význam správného navoskování lyží. Je vědecky prokázáno, že navoskuje-li zcela ideálně, zvládne dojet ze Soláně na Vsetín o 3 minuty a 18 sekund dříve. Neb však plánuje návrat v časovém rozmezí plus mínus dvě hodiny, nepřipadá mu tato skutečnost příliš podstatná. Vosky vybírá nejčastěji dle věkem prověřeného vzorce ax2 + bx + c = 0. Mnozí však mají své specifické postupy. K těm tradičním patří používání toho vosku, kterého má momentálně nejvíce. Poctivé a intenzivní voskování probíhá zpravidla v lichých letech. Během zimy se na skluznici nashromáždí nános pochybné barvy. Tento považuje běžkař tradiční za obzvláště výtečný. Jeho vrstva je po sezóně natolik silná, že v letech sudých není třeba ji doplňovat.

Běžkař tradiční je velkým patriotem. Jeho lokální formu valašskou možno spatřit především v horách valašských či přilehlých Beskydách. Proč se někam trmácet? Čas strávený v dopravním prostředku je přec možno lépe strávit ušlechtileji, na lyžích. Je známo, že běžkař obecně zbožňuje slepičí či hovězí vývar. Jeho lokální formy však upřednostňují i jiné polévky. Běžkař tradiční valašský pak kyselicu. Kyselicu mu v rodných horách, v případě nouze, nabídnou v každé horské chatě. Mnohdy původu pochybného, však zelí v ní je. Někdy i kousek klobásky. Pořád však lepší, než nic. Takové krkonošské kyselo taky nemusí být špatné. Ale kyselica to není. Při představě, že by měl vyčerpán a hladov zapadnout do horské chaty někde u Špindlu a ke všemu se muset cpát nějakým kyselem, obestírají běžkaře valašského mrákoty. Kyselo snad ještě ujde. Ale přijít někde ve štýrských Alpách do putyky a muset jíst dýňovou Kürbiskremsuppe? Běžkař tradiční se nechá otloukat fackovat větvemi, rozbíjí si nos o kmeny statných smrků, zadek má po většinu zimy fialový od neustálých pádů, 15krát za túru se mu rozjedou nohy a on dopadá rozkrokem přímo na jediný šutr v okolí třech kilometrů, sezónu bez zlomených údů a vyražených zubů považuje za mimořádně zdařilou, však takový, takový masochista skutečně není.

Přes výrazné snížení stavu v letech 90. je možno považovat běžkaře tradičního za velmi progresivní formu.  Je těžkým a dosud nerozlousknutým oříškem pro pracovníky v marketingu cestovního ruchu. Upravte mu desítky kilometrů tratí a on bude jezdit mimo ně. Na sníh nezdusaný rolbou se lépe padá. Navrhněte mu 75% pobytovou slevu ve vašem hotelu, vyčíslete mu, kolik ušetří ve srovnání s jinými ubytovacími zařízeními a on vám obratem spočítá, kolik ušetří, bude-li brázdit bílou stopu doma. Nabídněte mu plný bar. Odfrkne si, nenajdouc v něm domácí slivovicu. Nabídněte švédské stoly na snídani a bude frfňat, neb na nich nenalezne hovězí vývar. Nabídněte mu půjčení lyží zdarma a bude se tázat, zdali ty vaše jezdí do kopce samy. Nabídněte saunu a bude do ní chtít s běžkami. Nabídněte lávové kameny a uhodí vás do tváře. Šutrů ve stopě si dnes užil dost. Je tedy možno očekávat, že tato forma dokáže přežít vše a ani tržní hospodářství jej nemůže ohrozit...