Rožnovská valaška 2012
Každoročně koná se v městečku pod Radhoštěm Mezinárodní armádní folklorní festival Rožnovská valaška. A Přehlídka skupin historického šermu. Každoročně je při této příležitosti vstup do Dřevěného městečka ve Skanzenu zdarma. A každoročně prší. Aspon dle mých osobních poznatků. Je možné, že v letech, kdy jsem tento nenavštívil, rvali se psi u Bečvy o stínek. Letos pršelo víc než vloni. V pátek večer hlásá barometr bezmračnou oblohu. V sobotu ráno svítí slunce. Svítí-li slunce, vytahuji velociped. Ve Valmezu se mračí. V Rožnově poprchá. Soubory křepčí na náměstí. Soubory se začínají řadit. Soubory vyrážejí na průvod městem. A začíná lít jako z konve. Počasí toto vydrží celý den. Barometr stále zarputile tvrdí, že je a bude krásně. V neděli vskutku krásně je. Soubory tančí a pějí na podiu u Rybníčku. Jeden, druhý a opět nastávají průtrže mračen. Barometr se usmívá a hlásí nástup tropických dní. Dřevěný panáček s dřevenou panenkou v dřevěném domečku se nespletli nikdy. Ale přec nebudeme na meteorologické sloupy umístovat takové nemoderní pazmeky. Prší-li, je program přesouván do Janíkovy stodoly. V Janíkově stodole je divadelní sál. Do Janíkovy stodoly se však nevejde ni třetina zájemců, jež i v takovém nečase vydají se za kulturou. Je zde narváno. Střež se, příteli, vypíti příliš mnoho kávy a usaditi se sem. Ven se dostaneš jen ztěžka. O pivu platí totéž. A ti jež se do ní přeci jen nacpou, patrně záhy zhynou udušením. Vzduch je zde nedýchatelný. Kdo nezhyne uvidí program, o němž učinkující tvrdí, že to nějak není ono. Venku by to bylo lepší. Co tak místo toho přivézti z armádních skladů armádní stany? Rozložení snadné a rychlé. Taktéž složení. Klidně vypomohu s manipulací. V Příboře jsem skládal i dřevěný kolotoč. A nikoho jsem nezranil. Jen mi tehdy praskly gatě v rozkroku. Bylo tehdy mínus 20 stupnů. Jistě si vzpomínáte. Na funkci však mírné zmrazení vliv nemělo žádný. Tak by si i na rozkládání vojenského stanu troufnul. Dopoledne, po příjezdu idylka. Vystoupí soubor názvu jež znám mi není. Pak Lučina z Brna. A Jiskra z Plzně. Plzenáci mají smůlu. Zrovna v průběhu jejich vystoupení začíná rekonstrukce bitvy o městečko. Na jedné straně naši (Švédové) a na druhé naši (Rakušáci). Jsme na Valachoch a všeobecné sympatie dosud jsou na straně seveřanů. Jeden pán se již vrhá na císařské s klackem v ruce. Škoda, že se nemohl prodrat davem přihlížejících. Paní kupuje pro Švédy frgály. O slivovici nemluvě. Jen občas nějaký cizák projeví opačný názor. Většinou, dle přízvuku, z Brna. Ti nám tou svou slavnou obranou města pěkně zavařili. Děla hřmí, muškety práskají. Děla nejen hřmí, ale i dosti kouří. Střelba prakticky neustává. Sličná obsluha našeho (Švédského) děla láduje a láduje. Střílí se pěkně mizerně. Nikde žádní padlí. Sem tam se na sebe vrhnou. Občas se někdo i na zem svalí. Vesměs simulant, neb po transportu do ležení vstává a opět pokřikuje na druhou stranu. Kde jsou ta pole mrtvolami posetá? U Rybníčku zatím křepčí Trnka z Vyškova. A obloha se mračí. A po nich již jen tři soubory zahraniční. Nejprve Srbové. Po spatření jihoslovanských krojů srdce mé zaplesalo. Balkánský folklor mám vskutku rád. A nikde na plakátech či v jiných materiálech srbský soubor uveden nebyl. Tamní folklor je v jádru slovanský, však s nádechem orientálním. Jak by taky ne, když oblast tato dlouhou dobu ležela ve sféře vlivu říše Osmanské. A navíc jsou Srbky vskutku lepé dívčiny. Jen by jim někdo měl z rukou vyrazit šminky. Holky se očividně maskovaly už od příjezdu na Moravu. Ne-li již v busu. Škoda, že jejich přítomnosti v ČR nevyužilo město Vsetín. Mohl by to být pěkný úvod k filmovému maratonu věnovanému srbskému filmu. Možná lepší než slavnostní projevy. Polákům praskla struna. I přijeli později. To už skutečně začalo pršet. Černoušci z Konga se holedbali, že jejich bubínky déšť spolehlivě zaženou. Tak kolem desáté hodiny dopolední. To ještě slunce svítilo. Jakmile měli začít hrát a mraky zahánět, prohlásili, že prší štěstí, a víc se k problému nevyjadřovali. Zato balit Polky, to nám šlo. Slunce vykouklo, až byl zbytek programu přesunut do Janíkovy stodoly. Viz výše.
A jako obvykle na závěr zpráv o folklorních festivalech. Po příchodu do Dřevěného městečka na několika místech byly umístěny informační tabule. Polovinu tvořil plakát s programem. Na druhé se vypisovaly změny. Plakát s programem je pěkná věc. Informace, že v neděli od 9:30 do 13:30 budou na podiu u Rybníčku volná animační a prezentační vystoupení folklorních souborů a cimbálových muzik, je fajn. Že v sobotu ve 13:30 začíná v Komorním amfiteátru přehlídka dětských folklorních souborů spolupracujících s AČR, je též podnětná. Ale nebylo by možné urvat kus papíru a před zahájením oněch výstupů napsat zde nějaké konkrétnější informace? V kolik hodin který soubor vystoupí? Vědí to organizátoři, vědí to účinkující, však diváci nemají ponětí. Netuším, kterak se na tuto problematiku dívají pořadatelé obdobných akcí. Však já, coby sprostý konzument, bych si rád odskočil narvat břuch haluškami bez rizika, že tím zmeškám vystoupení, kvůli kterému jsem sem přijel. Rád bych si zašel očumovat tábor skupiny historického šermu v době, kdy je na podiu soubor, jež v letošním roce viděl jsem již třikrát a ještě nejméně šestkrát jej spatřím. Probíhá-li program na více podiích, rád bych se mezi nimi systematicky přesunoval tak, abych viděl to, co je z mého pohledu nejatraktivnější. A v neposlední řadě bych také celkem rád věděl, na co to vůbec čumím. V roce 2012 není ni žádný problém po návratu domů podívati se na internet a zjistit kde a kdy bude mít další vystoupení Púčik z Brna a na nějaké se případně vypravit. Jen musím vědět, že se jedná o Púčik z Brna. Klidně si objednám CD. Existuje-li. Však vím-li jen, že účinkující měli černé kalhoty, vyšívané košule a péro za kloboukem, vygoogluju prd. Konferenciér (ka) sic vše před a po vystoupení do mikrofonu vysvětlí, však kdo si to má pamatovat, že? Na akcích, kde někde visí podrobný rozpis, není problém. Náklady: ať nežeru 20 Kč (papíry, fixa, špendlíky). Časové náklady: 10 minut. Snad je vskutku pitomost, pokoušet se, v případě špatného počasí, nacpat půl Dřevěného městečka pod vojenské stany. Však na tomhle opravdu není nic složitého…
A fotečky máme opět na Rajčeti...