Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cygnus olor (labuť velká) na Vsetíně

16. 2. 2014

Labuť je ptákem slunečním. Vláčí se po obloze s vozem Apollonovým. Tvrdí staří Řekové. Labuť  ptákem Venušiným. Každou noc spočívá u něžných nožek bohyně lásky. Dí Říman. Říman si s Germánem obvykle příliš nerozumí. Labuť spojuje národy. Labuť je věrným souputníkem nejkrásnější bohyně lásky a plodnosti Freye. Prohlašuje Germán. Oh, vy sprosťáci! Labuť je pro svou bělobuCygnus olor (labuť velká) a čistotu symbolem Panenky Marie! Umírající labuť se svou písní pak symbolem na kříži Krista trpícího. Míní křesťan. Něco na tom bude - pověstný labutí zpěv opravdu připomíná chroptění umírajícího. Nechává se přesvědčit Tomáš, apoštol. Labuť je královský majetek! Huláká Jindřich II., král anglický. A jen panovník může své vlastnictví sežrat. Mrčí lid. Některé si mohou nechat nejvlivnější šlechtici. Smířlivě dodává demokratický Edward IV. Labutě doprovázejí rytíře hlídající svatý grál. Píše Wolfram von Eschenbach. Čerta starého, jediným pravý labutím rytířem je Lohengrin. Durdí se Richard Wagner.

Labuť rozhodně není obyčejným opeřencem. Na Kačení jezero by mnoho diváků nepřišlo. Po mnoha letech je možno očumovat tohoto elegantního ptáka i na Vsetíně. Nejbližší lokalitou, kde prakticky každou zimu uvidíme jej jsou Choryňské rybníky u obce Lešná nedaleko Valašského Meziříčí. Odtud i na Bečvu do okolí Mezříča občas zalétnou. Na Vsetíně ke spatření byla jedna labuťka před cca 15 lety. Dím já. Odborník snad dí jinak.

Ve volné přírodě ČR je možno setkati se se čtyřmi druhy labutí. Labuť černá (Cygnus atratus). Přivandrovalec od protinožců. Pták dekorativní, často chovaný v zajetí. Je-li pták dekorativní a často v zajetí chovaný, občas zdrhne. Zdrhne-li ptáků více, mohou v zemi hostitelské vytvořiti volně žijící populace. Tak i s labutí černou je možno setkat se na našem území. Není jich mnoho, zřídka nalezneme pár jedinců, ekologická katastrofa nehrozí. Labuť zpěvná (Cygnus cygnus). Možno viděti ji zejména na začátku zimy a jara, kdy dává si zde sváču při pravidelném tahu. Občas některá zimuje. Výjimečně se zde usídlí. Snad i vyhnízdí. Dobře vykročeno k tomu měla v Tovačově. Po líbánkách sameček vzal dráhu. Několik puberťáků bylo spatřeno v doprovodu dospělců na jižní Moravě. Že by? Neprůkazné. Nebrat. Labuť malá (Cygnus columbianus). Někdy označována jako labuť Bewickova (Cygnus bewickii). Taxonomický zmatek. Jako v mnoha dalších případech. Opět možno spatřiti ji při tahu. V mé vlasti Mähren zcela ojediněle. Nejběžnější je zde bezkonkurenčně labuť velká (Cygnus olor).

Labuť velká je nejčastější zástupce svého rodu u nás. V celé republice hnízdí údajně cca 500 párů. Ni do kategorie zákonem chráněných živočichů se nevešla. As zatím není důvod. Labuť je labuť. Labutím se neubližuje.  Občas se i na Valachoch ukáže. Ne zrovna často. Labuť není ovce. A i těch oveček zde máme již poskrovnu. Letos máme dobrou úrodu. První pozorování – koncem ledna. Čtyři jedinci mezi Pržnem a Bystřičkou. Či mezi Jablůnkou a Bystřičkou. Nehodící se škrtněte. Konkrétněji v místě, kde železnice i silnice jdou prakticky vedle řeky. Žijeme v 21. století. GPS souřadnice: 49°23'57.163"N, 17°57'11.497"E. Odečteno z mapy na Seznamu. Poprvé zahlédnuty z okna jedoucího busu. Podruhé o dva dny později naživo. Přesná data neuvádím. Jen blbec učí někoho používat klávesu Delete. Naprostý blbec klávesovou zkratku Shift + Delete. Totální kretén poskytne žákovi vlastní notebook. V případě zájmu možno zjistit na PČR. Mamlas zapráskaný od ornice je podezřelý. Zejména nese-li oděv jeho stopy po koupeli. My otužilci to máme těžké.

Po cca týdnu spatřiti bylo možno labuťky na Vsetíně. Mezi MEZem a houpací lávkou. Opět pro zjednodušení GPS souřadnice: 49°20'49.878"N, 17°58'37.835"E. Případnému zájemci tato informace bude naprd. Jedinci zde byli dva. A zdrhli.

Kdo zájem by měl i v dob současné pošmírovati tohoto nádherného ptáka, může vydati se přímo do centra Vsetína. Ještě poměrně mladá samička křižuje vody u průmyslovky. Když už používáme GPS souřadnice: 49°20'8.981"N, 18°0'1.284"E. Netřeba spěchati. Holce se zde očividně líbí. Rohlíčky jsou rohlíčky. Dle starých Řeků jsou labutě ptáky muzikálními. Před smrtí nádherně zpívají. Hlasové projevy té naší svědčí, že umříti se hned tak nechystá. Nejednat se o tak významného opeřence, člověk by ji i z hrubých výrazů nařknul. Snad ji neodnese voda...

Čímž možno jest příspěvek o objevení se ptáka jež spojován je s bohyní lásky ukončit. Příště podíváme se na další druhy, jež možno na Bečvě shlédnouti. Nejprve navrátilec bobr evropský. A další kačena – morčák velký...

Obrázky jsou, jako obvykle na Rajčeti. Stačí kliknouti zde...

P.S. V průběhu letošní zimy jednou stoupla voda v Bečvě. A splnilo se nejhorší očekávání. Labuťka zmizela. Mezi Vsetínem a Valmezem nenalezena. Mezi Vsetínem a Ústím též ne. Objeví-li se, dám vědět...

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>